|
|
Řádek 60: |
Řádek 60: |
| '''Význam:''' Vzhledem k tomu, že každá <math>[\varphi]_{\equiv_T}</math> z <math>\mathcal{L}_n(P,\mathfrak{A})</math> definuje právě jednu <math>P</math>-definovatelnou množinu v <math>A^n</math> nepřekvapí nás, že platí:<br/> | | '''Význam:''' Vzhledem k tomu, že každá <math>[\varphi]_{\equiv_T}</math> z <math>\mathcal{L}_n(P,\mathfrak{A})</math> definuje právě jednu <math>P</math>-definovatelnou množinu v <math>A^n</math> nepřekvapí nás, že platí:<br/> |
| <math>\mathcal{L}_n(P,\mathfrak{A})\cong\mathbb{B}_n(P,\mathfrak{A})</math><br/> | | <math>\mathcal{L}_n(P,\mathfrak{A})\cong\mathbb{B}_n(P,\mathfrak{A})</math><br/> |
− | kde <math>\mathbb{B}_n(P,\mathfrak{A}</math> je algebra množin s nosičem <math>B_n(P,\mathfrak{A})</math>.<ref>A Shorten Model Theory, Wilfred Hodges, Cambridge UP, April 1997</ref> | + | kde <math>\mathbb{B}_n(P,\mathfrak{A})</math> je [[Algebra množin|algebra množin]] s nosičem <math>B_n(P,\mathfrak{A})</math>.<ref>A Shorten Model Theory, Wilfred Hodges, Cambridge UP, April 1997</ref> |
| | | |
| Algebra <math>\mathbb{B}_n(P,\mathfrak{A})</math> slouží k definici <math>n</math>-typu v [[Teorie modelů|Teorii modelů]] a důkazu [[Morleyova věta|Morleyovy věty]]. | | Algebra <math>\mathbb{B}_n(P,\mathfrak{A})</math> slouží k definici <math>n</math>-typu v [[Teorie modelů|Teorii modelů]] a důkazu [[Morleyova věta|Morleyovy věty]]. |
Lindenbaum - Tarského algebra je speciální Booleova algebra na množině formulí klasické predikátové logiky.
Konstrukce
Uvažme , kde je množina všech prvořádových formulí predikátové logiky v jazyce L, a teorii . Pro každou takovouto teorii můžeme definovat ekvivalenci následovně:
Označme nyní ekvivalenční třídu pro a uvažme na níž definujme operace (průsek), (sjednocení), (komplement) a prvky (maximální prvek), (minimální prvek) takto:
Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle \begin{align*} [\varphi]_{\equiv_T} \wedge [\psi]_{\equiv_T} &= [\varphi \& \psi]_{\equiv_T} \varphi]_{\equiv_T} \vee [\psi]_{\equiv_T} &= [\varphi \vee \psi]_{\equiv_T} -[\varphi]_{\equiv_T} &= [\neg\varphi] \textbf{1} &= [\varphi \vee \neg\varphi]_{\equiv_T} \textbf{0} &= [\varphi \& \neg\varphi]_{\equiv_T} \end{align*} }
Potom je Booleova algebra.
Omezíme-li se nyní pouze na sentence tj. místo definujeme operace na kde je množina sentencí, získáme Lindenbaum-Tarského algebru pro teorii .[1]
Spočetný průsek a sjednocení
Je rozumné klást otázku na význam spočetného průseku a sjednocení v . Intuitivně bychom se mohli pokusit definovat nekonečný průsek množiny jako nekonečnou konjunkci formulí z , obdobně nekonečné sjednocení množiny jako nekonečnou disjunkci formulí z avšak protože formule mohou mít pouze konečnou délku nebyl by výsledek prvkem .
Pro některé množiny formulí však nekonečný průsek a sjednocení definovat můžeme:
Nechť potom pro definujme
Uspořádání na B(T)
Jako jakoukoli jinou Booleovu algebru můžeme i chápat jako uspořádanou množinu pomocí relace :
neboť v vlastně znamená , což je ekvivalentní s dostáváme:
Stojí za povšimnutí, že uspořádání na lze interpretovat jako "čím blíže je Nelze pochopit (MathML, alternativně SVG nebo PNG (doporučeno pro moderní prohlížeče a kompenzační pomůcky): Neplatná odpověď („Math extension cannot connect to Restbase.“) od serveru „https://en.wikipedia.org/api/rest_v1/“:): {\displaystyle [\varphi]}
k tím silnějším je tvrzením" (blízkost nule může odpovídat snadnosti falsifikace, je falsisikovaná vždy naopak není falsifikovatelná nikdy). Mimo jiné tato interpretace plyne i z triviálního faktu, že čím blíže je k tím větší (co do inkluze) je množina následníků tj. čím silnější předpoklad učiníme, tím více závěrů jsme schopni udělat. S touto interpretací se můžeme setkat například ve forcingu, kde interpretujeme jako " je silnější podmínka než ".
Definice
Nechť je teorie prvořádové predikátové logiky a její jazyk, potom kde a , , , , a jsou definovány jako v Konstrukci výše, nazveme Lindenbaum-Tarského algebrou pro teorii .
Vlastnosti
- Je-li sporná, potom a tedy a tedy i .
- Je-li bezesporná, je Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle |B(T)|\geq2<math> neboť <math>T \vdash \neg(\varphi \vee \neg\varphi \leftrightarrow \varphi \& \neg\varphi)}
a proto .
- Je-li bezesporná a navíc úplná dostáváme neboť z úplnosti plyne, že a tedy nebo z čehož plyne, že nebo a tedy
- Je-li bezesporná a neúplná potom neboť existuje sentence t.ž. a a tudíž , a proto jsou čtyři navzájem různé prvky .
- Každá Booleova algebra je izomorfní Lindenbaum-Tarského algebře pro vhodné .[2]
Definice: Nechť je struktura s nosičem a , potom je jazyk obsahující pouze parametry z a množina formulí v jazyce kde má právě proměnných.
|
Na množině můžeme opět zavést ekvivalenci jako výše v Konstrukci. Zadefinujeme-li také , , , , a jako v Konstrukci výše a zvolíme získáme Booleovu algebru, jež značíme .
Definice: Nechť je struktura s nosičem a , řekneme, že množina je -definovatelná pokud existuje taková, že definuje . Soubor všech -definovatelných množin na označíme
|
Význam: Vzhledem k tomu, že každá z definuje právě jednu -definovatelnou množinu v nepřekvapí nás, že platí:
kde je algebra množin s nosičem .[3]
Algebra slouží k definici -typu v Teorii modelů a důkazu Morleyovy věty.
Odkazy
Reference
- ↑ Radek Honzík, Boolean Algebras, Lecture Notes, Winter 2013
- ↑ Handbook of Boolean Algebras: Volume 1, North-Holland 1989, Theorem 9.10
- ↑ A Shorten Model Theory, Wilfred Hodges, Cambridge UP, April 1997
Použitá literatura
- Radek Honzík, Boolean Algebras, Lecture Notes, Winter 2013
- Radek honzík, Introduction to Model Theory, Lecture Notes, Winter 2012
- A Shorten Model Theory, Wilfred Hodges, Cambridge UP, April 1997
- Thomas Jech, Set Theory - The 3rd Millenium Edition revised and expanded, Springer, 2006
Související články
Booleova algebra
Forcing
Teorie modelů