Architektura informačního průmyslu: Porovnání verzí

m
 
(Není zobrazeno 47 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
Základní pilíře [[informační průmysl|informačního průmyslu]] se opřely již o existující systém knihoven.
+
[[Soubor:Architektura IS podniku podle procesů.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 1 Architektura IS podniku podle procesů, (Šlapák)]]
−
Nově vzniklou základnou informačního průmyslu se stala v roce 1946 československá soustava VTEI ( vědecké, technické a ekonomické informace).
+
'''Architektura informačního průmyslu'''
−
Posláním celé soustavy byla <tvorba – zpracování – ukládání – vyhledávání – zpřístupňování informací>, které vyhodnocovaly a poskytovaly přehled o stavu vědy, techniky a dalších oblastí ve světě.
+
=== Architektura IS ===
−
Staly se ukazateli úrovně vědeckotechnického a společenského rozvoje.
+
Architektura informačního systému (IS) založeného na informačních a komunikačních technologiích (ICT) je podle Dohnala (Dohnal, 1997) chápána „''jako schéma zohledňující všechny podstatné dimenze návrhu informačního systému''“. Umožňuje řídit integraci komponent IS podniku v určitém duchu, stylu.<ref name="ŠLAPÁK">,ŠLAPÁK, Ondřej. <i>Různá pojetí architektury informačních systémů</i> [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.slapak.cz/ondrej/archIS.htm</ref>
−
Autor projektu z kterého VTEI vychází Ing. Sáva Medonos též vymezil nezbytný pojem dokument – dokumentace – dokumentarista určující budoucí strukturu informačního průmyslu.<ref name="horváth">Horváth, David. Vývoj informační základny v ČR. Ikaros[Online], 2013, Ročník 17, Číslo 5. Dostupné z www.ikaros.cz. ISSN 1212-5075.</ref>
 
  
−
== Kategorie institucí: ==
+
Dohnal považuje architekturu IS za významnou z těchto důvodů (vedle jiných):<ref name="ŠLAPÁK"/>
 +
* vytváří relativně stabilní rámec, do něhož se v průběhu doby vývoje IS začleňují jednotlivé aplikace a prostředky,
 +
* zajišťuje stabilitu vývoje IS i při rychlém technologickém vývoji,
 +
* umožňuje využít hotových produktů a reagovat na jejich heterogenitu.
 +
Architekturu IS tak lze považovat za nástroj systémové integrace. Odráží jak integraci vnitropodnikovou, tak integraci podniku s jeho okolím.[[Soubor:Obecná architektura podniku.JPG|rám|vlevo|Obrázek č. 2 Obecná architektura podniku (Kalakota, c1999)]]
  
−
1.producenti a tvůrci informací a informačních systémů<br />
+
Typickou obecnou aplikační architekturu podniku ukazuje obrázek 2 (Kalakota, c1999). Jediné, co se tomuto schématu dá vytknout, je absence subsystémů pro interakci se státní správou, bankovními subjekty a dalšími partnery, které nelze typicky zařadit do dodavatelského řetězce.<ref name="ŠLAPÁK"/>
 +
Kalakota dále uvádí podrobnější cesty integrace. Řízení vztahů se zákazníky (CRM), jak je naznačeno, integruje dosavadní aplikace pro řízení marketingu, prodeje a služeb zákazníkům. Integrované řízení výroby (ERP) zahrnuje aplikace pro odhady a plánování výroby, řízení materiálového zabezpečení, řízení skladů, distribuce hotové výroby a účetnictví s financemi. Řízení dodavatelských řetězců (SCM) zahrnuje aplikace pro analýzu tržní poptávky, sledování omezení zdrojů a kapacit a aplikace pro plánování v reálném čase. Efektivní řízení prodejních řetězců je umožněno integrací individualizace produktů, řízením cenové a smluvní politiky, automatizovaným řízením nabídky, řízením vztahů se zprostředkovateli a řízením propagace. V samém centru podnikové architektury nalezneme řízení znalostí a systém pro integraci všech podnikových aplikací (EAI). Řízení znalostí (označováno jako KM – [[knowledge Management]] či BI – [[Business Inteligence]]) je v těsné souvislosti s integrací podnikových aplikací. EAI totiž logicky umožňuje shrnout data ze všech „koutů“ podniku. Aplikace BI pak nabídne analýzy a syntézy dat, předpovědi vývoje. Slouží jako základna pro rozhodování na poli [[CRM]], [[SCM]] i [[ERP]].<ref name="ŠLAPÁK"/>
  
−
2.zprostředkovatelé a poskytovatelé informačních systémů<br />
+
=== Portálová řešení ===
 +
Slovo portál podle Klimeše (Klimeš, 1983) označuje architektonicky upravený vchod nebo vjezd do význačné budovy. Původ slova lze nalézt např. ve francouzském la porte – dveře. Taktéž slovo port, rovněž z francouzštiny nebo angličtiny, které v češtině znamená přístav, má příznačný význam. V každém případě jde o termín označující místo vstupu – do budovy či do města.<ref name="ŠLAPÁK"/>
  
−
3.uživatelé informací a informačních systémů<br />
+
Portál v prostředí Internetu je z pohledu uživatele místo, či spíše adresa, přes kterou má přístup k informacím a aplikacím zpřístupněným provozovatelem portálu. Z jeho pohledu je portálem nejen zmíněná adresa, ale také veškerý hardware a software, jenž chod portálu umožňuje.<ref name="ŠLAPÁK"/>
  
 +
Při návrhu portálu pro podnik je nezbytné identifikovat skupiny uživatelů portálu a činnosti, které těmto skupinám portál umožní provádět. KnowledgeTrack navrhuje rozdělení uživatelů do skupin podle vztahové vzdálenosti od podniku. V samém centru portálového řešení se nachází fyzický podnik, zdroj veškerého dění. Zde dochází k tvorbě přidané hodnoty, zpracování informací a jejich distribuce. Další vrstvu tvoří zaměstnanci podniku. Portály pro zaměstnance mají podpořit zaměstnance na obchodních cestách i stále rozšiřující se teleworking. Na tvorbě přidané hodnoty kromě zaměstnanců se podílejí také partneři podniku, kteří tvoří další skupinu uživatelů portálu. Poslední vrstvu tzv. rozšířeného podniku tvoří přímí zákazníci. Ti jsou přímými uživateli informačního systému podniku. Za hranicemi rozšířeného podniku se v přímé souvislosti s poskytovaným produktem nacházejí partneři přímých zákazníků, zákazníci našich zákazníků a zbylá veřejnost.<ref name="ŠLAPÁK"/>
  
−
1. '''Producenti a tvůrci informací a [[informační systém|informačních systémů]]''' jsou subjekty, kteří jsou původci samotného obsahu databází. Například producentem [http://databáze%20INSPEC databáze INSPEC] je [[Institution of Engineering and Technology.]] V praxi se ovšem také stává, že producent je současně i zprostředkovatelem databáze. INSPEC je přístupný v rámci [[Uživatelské rozhraní (user interface) - Šárka Vondráková|rozhraní]] INSPEC Direct, ale také v mnoha [[databázová centra|databázových centrech]], [[STN International]], [[OVID]], [[Dialog]] a další).<br />
+
Z pohledu systémové integrace jde o řešení založené jak na vytváření aplikací front‑office (FO), tak na integraci FO a back‑office (BO). Webové stránky samy o sobě rozhodně netvoří portál. Slouží pouze jako uživatelské rozhraní k podnikovým aplikacím. Celkové portálové řešení kombinuje řízení znalostí, integraci aplikací, spolupráci a komunity a umožňuje tak vlastně fungování e‑businessu.<ref name="ŠLAPÁK"/>
  
−
2. '''Zprostředkovatelé a poskytovatelé informačních systémů''' jsou zejména databázová centra, která zprostředkovávají přístup k mnoha světovým databázím. V současné době je velmi častý model, kdy producent sám zprostředkovává přístup do své databáze přes nějaké své rozhraní, ale současně je jeho databáze přístupná i skrz další databázová centra (např. databáze ERIC). Dalšími zprostředkovateli mohou být knihovny [[Národní knihovna ČR|(Národní knihovna ČR)]], úřady [[Průmyslové vlastnictví|(Úřad průmyslového vlastnictví)]] či informační konzultační firmy, u nichž se jedná o tzv. informační brokeringtedy poskytování specializovaných informačních služeb za úplatu. V České republice se informačním brokeringem zabývá zejména firma [[Albertina Icome]] a [[Medistyl]].<br />
+
E-business komunity představují cílovou populaci a zdroj příjmů. Jde jak o zákazníky, tak partnery (přímé i nepřímé). Obsah je to, co nese přidanou hodnotu – produkt či služba a informace. Je předmětem příjmů. Řízená i spontánní spolupráce pak zefektivňuje a umocňuje obchodní vztahy, jež je pro dosažení synergického efektu vhodné navzájem integrovat. Druhou stranu mince tvoří prostředky pro tvorbu a komunikaci přidané hodnoty. Jde o podnikové aplikace, aplikace na podporu spolupráce, lokální aplikace každého zaměstnance a webové aplikace. Vše je nutné integrovat v prostředí, které je snadno rozšiřitelné, bezpečné, vyhovuje obecně platným standardům i požadavkům jednotlivce, je vždy připravené a konsistentní. Portály jsou tedy konkrétní multiaplikací systémové integrace v globální informační společnosti.<ref name="ŠLAPÁK"/>
  
−
3. '''Uživatelé informace a informačních systémů'''. Za uživatele je považován člověk, který komunikuje s informačním systémem (např. informační specialista), ale současně to může být také člověk, který užívá získané informace (např. vědec).<ref>Papík, R. 2009. Rešeršní činnost [online]. 37 s. [cit. 2014-05-29]. Práce určena pro projekt Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu Reg. číslo CZ.1.07/2.2.00/07.0284.http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1129.</ref>
+
=== Kategorie institucí ===
 +
1. Producenti a tvůrci informací a [[informační systém|informačních systémů]] jsou subjekty, kteří jsou původci samotného obsahu [[Databáze|databází]]. Například producentem [http://databáze%20INSPEC databáze INSPEC] je [[Institution of Engineering and Technology.]] V praxi se ovšem také stává, že producent je současně i zprostředkovatelem databáze. INSPEC je přístupný v rámci [[Uživatelské rozhraní (user interface) - Šárka Vondráková|rozhraní]] INSPEC Direct, ale také v mnoha [[databázová centra|databázových centrech]], [[STN International]], [[OVID]], [[Dialog]] a další.<br />
  
 +
2. Zprostředkovatelé a poskytovatelé informačních systémů jsou zejména databázová centra, která zprostředkovávají přístup k mnoha světovým databázím. V současné době je velmi častý model, kdy producent sám zprostředkovává přístup do své databáze přes nějaké své rozhraní, ale současně je jeho databáze přístupná i skrz další databázová centra (např. databáze ERIC). Dalšími zprostředkovateli mohou být knihovny [[Národní knihovna ČR|(Národní knihovna ČR)]], úřady [[Průmyslové vlastnictví|(Úřad průmyslového vlastnictví)]] či informační konzultační firmy, u nichž se jedná o tzv. informační brokering, tedy poskytování specializovaných informačních služeb za úplatu. V České republice se informačním brokeringem zabývá zejména firma [[Albertina Icome]] a [[Medistyl]].<br />
  
−
Celá moderní struktura architektury informačního průmyslu umožnuje knihovnám, informačním střediskům a specializovaným informačním firmám, aby se staly kontaktním místem uživatelů s dostupnými informacemi. K tomu je zapotřebí, aby každé pracoviště systémů, bylo příslušně vybavené odpovídající technikou, připojením k veřejné datové síti a odborně vyškolení zaměstnanci.<ref>Vlasák,R. Světový informační průmysl. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1999, 341 s. ISBN 80-7184-840-9.</ref>
+
3. Uživatelé informace a informačních systémů. Za uživatele je považován člověk, který komunikuje s informačním systémem (např. informační specialista), ale současně to může být také člověk, který užívá získané informace (např. vědec).<ref>Papík, R. 2009. Rešeršní činnost [online]. 37 s. [cit. 2014-05-29]. Práce určena pro projekt Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu Reg. číslo CZ.1.07/2.2.00/07.0284.http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1129.</ref>
 +
 
 +
Celá moderní struktura architektury informačního průmyslu umožnuje knihovnám, informačním střediskům a specializovaným informačním firmám, aby se staly kontaktním místem uživatelů s dostupnými informacemi. K tomu je zapotřebí, aby každé pracoviště systémů bylo příslušně vybavené odpovídající technikou, připojením k veřejné datové síti a odborně vyškolenými zaměstnanci.<ref>Vlasák,R. Světový informační průmysl. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1999, 341 s. ISBN 80-7184-840-9.</ref>
  
 
==Odkazy==
 
==Odkazy==
Řádek 31: Řádek 41:
 
* VLASÁK, Rudolf. Informační dálnice a knihovny. Praha, 1996.<br />
 
* VLASÁK, Rudolf. Informační dálnice a knihovny. Praha, 1996.<br />
 
* VLASÁK, Rudolf. Světové informační systémy a služby. Praha, 1999.<br />
 
* VLASÁK, Rudolf. Světové informační systémy a služby. Praha, 1999.<br />
−
* Vlasák,Rudolf. Světový informační průmysl. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1999. 341 s. ISBN 80-7184-840-9.<br />
+
* VLASÁK,Rudolf. Světový informační průmysl. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1999. 341 s. ISBN 80-7184-840-9.<br />
 
* VLASÁK, Rudolf. Česká informační politika včera a dnes. ITlib: Informačné technológie a knižnice [online]. 2011, 15(1) [cit. 2013-04-29]. Dostupné z:http://www.cvtisr.sk/itlib/itlib111/vlasak.htm<br />
 
* VLASÁK, Rudolf. Česká informační politika včera a dnes. ITlib: Informačné technológie a knižnice [online]. 2011, 15(1) [cit. 2013-04-29]. Dostupné z:http://www.cvtisr.sk/itlib/itlib111/vlasak.htm<br />
 
* VLASÁK, Rudolf. Čtyřicet let od založení informačního průmyslu v Čechách. Ikaros [online]. 2012, 16(10) [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/767<br />
 
* VLASÁK, Rudolf. Čtyřicet let od založení informačního průmyslu v Čechách. Ikaros [online]. 2012, 16(10) [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/767<br />
 
* KÖNIGOVÁ, Marie a Eva HÁNOVÁ. Vznik a vývoj informačních institucí v ČSR. Praha: MŠMT, 1988. 214 s.<br />
 
* KÖNIGOVÁ, Marie a Eva HÁNOVÁ. Vznik a vývoj informačních institucí v ČSR. Praha: MŠMT, 1988. 214 s.<br />
 
* Horváth, David. Vývoj informační základny v ČR. Ikaros [Online], 2013, Ročník 17, Číslo 5. Dostupné z www.ikaros.cz. ISSN 1212-5075.<br /><br />
 
* Horváth, David. Vývoj informační základny v ČR. Ikaros [Online], 2013, Ročník 17, Číslo 5. Dostupné z www.ikaros.cz. ISSN 1212-5075.<br /><br />
 +
* ŠLAPÁK, Ondřej. Různá pojetí architektury informačních systémů [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.slapak.cz/ondrej/archIS.htm
 +
 +
=== Doporučená literatura ===
 +
* DOHNAL, Jan a Jan POUR. Architektury informačních systémů: v průmyslových a obchodních podnicích. Praha: Ekopress, 1997. ISBN 8086119025.
 +
* KLIMEŠ, L. Slovník cizích slov. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983.
 +
 +
=== Externí odkazy ===
 +
=== Související články ===
 +
* DOHNAL, Jan a Jan POUR. Architektury informačních systémů: v průmyslových a obchodních podnicích. Praha: Ekopress, 1997. ISBN 8086119025.
 +
 +
=== Zdroje obrázků ===
 +
* KALAKOTA, Ravi. a Marcia ROBINSON. E-Business: roadmap for success. Reading, Mass.: Addison-Wesley, c1999. ISBN 0201604809.
 +
* ŠLAPÁK, Ondřej. Různá pojetí architektury informačních systémů [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.slapak.cz/ondrej/archIS.htm
  
 
===Klíčová slova===
 
===Klíčová slova===
−
Informační průmysl, Informační systémy, Informační služby, Informace
+
Informační průmysl, Informační systémy, Informační služby, Informace, IS podnik, integrace procesů
  
−
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]
+
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie‎]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]

Aktuální verze z 2. 4. 2017, 18:11

Obrázek č. 1 Architektura IS podniku podle procesů, (Šlapák)

Architektura informačního průmyslu

Architektura IS

Architektura informačního systému (IS) založeného na informačních a komunikačních technologiích (ICT) je podle Dohnala (Dohnal, 1997) chápána „jako schéma zohledňující všechny podstatné dimenze návrhu informačního systému“. Umožňuje řídit integraci komponent IS podniku v určitém duchu, stylu.[1]

Dohnal považuje architekturu IS za významnou z těchto důvodů (vedle jiných):[1]

  • vytváří relativně stabilní rámec, do něhož se v průběhu doby vývoje IS začleňují jednotlivé aplikace a prostředky,
  • zajišťuje stabilitu vývoje IS i při rychlém technologickém vývoji,
  • umožňuje využít hotových produktů a reagovat na jejich heterogenitu.

Architekturu IS tak lze považovat za nástroj systémové integrace. Odráží jak integraci vnitropodnikovou, tak integraci podniku s jeho okolím.

Obrázek č. 2 Obecná architektura podniku (Kalakota, c1999)

Typickou obecnou aplikační architekturu podniku ukazuje obrázek 2 (Kalakota, c1999). Jediné, co se tomuto schématu dá vytknout, je absence subsystémů pro interakci se státní správou, bankovními subjekty a dalšími partnery, které nelze typicky zařadit do dodavatelského řetězce.[1] Kalakota dále uvádí podrobnější cesty integrace. Řízení vztahů se zákazníky (CRM), jak je naznačeno, integruje dosavadní aplikace pro řízení marketingu, prodeje a služeb zákazníkům. Integrované řízení výroby (ERP) zahrnuje aplikace pro odhady a plánování výroby, řízení materiálového zabezpečení, řízení skladů, distribuce hotové výroby a účetnictví s financemi. Řízení dodavatelských řetězců (SCM) zahrnuje aplikace pro analýzu tržní poptávky, sledování omezení zdrojů a kapacit a aplikace pro plánování v reálném čase. Efektivní řízení prodejních řetězců je umožněno integrací individualizace produktů, řízením cenové a smluvní politiky, automatizovaným řízením nabídky, řízením vztahů se zprostředkovateli a řízením propagace. V samém centru podnikové architektury nalezneme řízení znalostí a systém pro integraci všech podnikových aplikací (EAI). Řízení znalostí (označováno jako KM – knowledge Management či BI – Business Inteligence) je v těsné souvislosti s integrací podnikových aplikací. EAI totiž logicky umožňuje shrnout data ze všech „koutů“ podniku. Aplikace BI pak nabídne analýzy a syntézy dat, předpovědi vývoje. Slouží jako základna pro rozhodování na poli CRM, SCM i ERP.[1]

Portálová řešení

Slovo portál podle Klimeše (Klimeš, 1983) označuje architektonicky upravený vchod nebo vjezd do význačné budovy. Původ slova lze nalézt např. ve francouzském la porte – dveře. Taktéž slovo port, rovněž z francouzštiny nebo angličtiny, které v češtině znamená přístav, má příznačný význam. V každém případě jde o termín označující místo vstupu – do budovy či do města.[1]

Portál v prostředí Internetu je z pohledu uživatele místo, či spíše adresa, přes kterou má přístup k informacím a aplikacím zpřístupněným provozovatelem portálu. Z jeho pohledu je portálem nejen zmíněná adresa, ale také veškerý hardware a software, jenž chod portálu umožňuje.[1]

Při návrhu portálu pro podnik je nezbytné identifikovat skupiny uživatelů portálu a činnosti, které těmto skupinám portál umožní provádět. KnowledgeTrack navrhuje rozdělení uživatelů do skupin podle vztahové vzdálenosti od podniku. V samém centru portálového řešení se nachází fyzický podnik, zdroj veškerého dění. Zde dochází k tvorbě přidané hodnoty, zpracování informací a jejich distribuce. Další vrstvu tvoří zaměstnanci podniku. Portály pro zaměstnance mají podpořit zaměstnance na obchodních cestách i stále rozšiřující se teleworking. Na tvorbě přidané hodnoty kromě zaměstnanců se podílejí také partneři podniku, kteří tvoří další skupinu uživatelů portálu. Poslední vrstvu tzv. rozšířeného podniku tvoří přímí zákazníci. Ti jsou přímými uživateli informačního systému podniku. Za hranicemi rozšířeného podniku se v přímé souvislosti s poskytovaným produktem nacházejí partneři přímých zákazníků, zákazníci našich zákazníků a zbylá veřejnost.[1]

Z pohledu systémové integrace jde o řešení založené jak na vytváření aplikací front‑office (FO), tak na integraci FO a back‑office (BO). Webové stránky samy o sobě rozhodně netvoří portál. Slouží pouze jako uživatelské rozhraní k podnikovým aplikacím. Celkové portálové řešení kombinuje řízení znalostí, integraci aplikací, spolupráci a komunity a umožňuje tak vlastně fungování e‑businessu.[1]

E-business komunity představují cílovou populaci a zdroj příjmů. Jde jak o zákazníky, tak partnery (přímé i nepřímé). Obsah je to, co nese přidanou hodnotu – produkt či služba a informace. Je předmětem příjmů. Řízená i spontánní spolupráce pak zefektivňuje a umocňuje obchodní vztahy, jež je pro dosažení synergického efektu vhodné navzájem integrovat. Druhou stranu mince tvoří prostředky pro tvorbu a komunikaci přidané hodnoty. Jde o podnikové aplikace, aplikace na podporu spolupráce, lokální aplikace každého zaměstnance a webové aplikace. Vše je nutné integrovat v prostředí, které je snadno rozšiřitelné, bezpečné, vyhovuje obecně platným standardům i požadavkům jednotlivce, je vždy připravené a konsistentní. Portály jsou tedy konkrétní multiaplikací systémové integrace v globální informační společnosti.[1]

Kategorie institucí

1. Producenti a tvůrci informací a informačních systémů jsou subjekty, kteří jsou původci samotného obsahu databází. Například producentem databáze INSPEC je Institution of Engineering and Technology. V praxi se ovšem také stává, že producent je současně i zprostředkovatelem databáze. INSPEC je přístupný v rámci rozhraní INSPEC Direct, ale také v mnoha databázových centrech, STN International, OVID, Dialog a další.

2. Zprostředkovatelé a poskytovatelé informačních systémů jsou zejména databázová centra, která zprostředkovávají přístup k mnoha světovým databázím. V současné době je velmi častý model, kdy producent sám zprostředkovává přístup do své databáze přes nějaké své rozhraní, ale současně je jeho databáze přístupná i skrz další databázová centra (např. databáze ERIC). Dalšími zprostředkovateli mohou být knihovny (Národní knihovna ČR), úřady (Úřad průmyslového vlastnictví) či informační konzultační firmy, u nichž se jedná o tzv. informační brokering, tedy poskytování specializovaných informačních služeb za úplatu. V České republice se informačním brokeringem zabývá zejména firma Albertina Icome a Medistyl.

3. Uživatelé informace a informačních systémů. Za uživatele je považován člověk, který komunikuje s informačním systémem (např. informační specialista), ale současně to může být také člověk, který užívá získané informace (např. vědec).[2]

Celá moderní struktura architektury informačního průmyslu umožnuje knihovnám, informačním střediskům a specializovaným informačním firmám, aby se staly kontaktním místem uživatelů s dostupnými informacemi. K tomu je zapotřebí, aby každé pracoviště systémů bylo příslušně vybavené odpovídající technikou, připojením k veřejné datové síti a odborně vyškolenými zaměstnanci.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 1,8 ,ŠLAPÁK, Ondřej. Různá pojetí architektury informačních systémů [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.slapak.cz/ondrej/archIS.htm
  2. ↑ Papík, R. 2009. Rešeršní činnost [online]. 37 s. [cit. 2014-05-29]. Práce určena pro projekt Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu Reg. číslo CZ.1.07/2.2.00/07.0284.http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1129.
  3. ↑ Vlasák,R. Světový informační průmysl. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1999, 341 s. ISBN 80-7184-840-9.

Použitá literatura

  • VLASÁK, Rudolf. Informační dálnice a knihovny. Praha, 1996.
  • VLASÁK, Rudolf. Světové informační systémy a služby. Praha, 1999.
  • VLASÁK,Rudolf. Světový informační průmysl. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1999. 341 s. ISBN 80-7184-840-9.
  • VLASÁK, Rudolf. Česká informační politika včera a dnes. ITlib: Informačné technológie a knižnice [online]. 2011, 15(1) [cit. 2013-04-29]. Dostupné z:http://www.cvtisr.sk/itlib/itlib111/vlasak.htm
  • VLASÁK, Rudolf. Čtyřicet let od založení informačního průmyslu v Čechách. Ikaros [online]. 2012, 16(10) [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/767
  • KÖNIGOVÁ, Marie a Eva HÁNOVÁ. Vznik a vývoj informačních institucí v ČSR. Praha: MŠMT, 1988. 214 s.
  • Horváth, David. Vývoj informační základny v ČR. Ikaros [Online], 2013, Ročník 17, Číslo 5. Dostupné z www.ikaros.cz. ISSN 1212-5075.

  • ŠLAPÁK, Ondřej. Různá pojetí architektury informačních systémů [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.slapak.cz/ondrej/archIS.htm

Doporučená literatura

  • DOHNAL, Jan a Jan POUR. Architektury informačních systémů: v průmyslových a obchodních podnicích. Praha: Ekopress, 1997. ISBN 8086119025.
  • KLIMEŠ, L. Slovník cizích slov. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983.

Externí odkazy

Související články

  • DOHNAL, Jan a Jan POUR. Architektury informačních systémů: v průmyslových a obchodních podnicích. Praha: Ekopress, 1997. ISBN 8086119025.

Zdroje obrázků

  • KALAKOTA, Ravi. a Marcia ROBINSON. E-Business: roadmap for success. Reading, Mass.: Addison-Wesley, c1999. ISBN 0201604809.
  • ŠLAPÁK, Ondřej. Různá pojetí architektury informačních systémů [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.slapak.cz/ondrej/archIS.htm

Klíčová slova

Informační průmysl, Informační systémy, Informační služby, Informace, IS podnik, integrace procesů

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Architektura_informačního_průmyslu&oldid=46776“