Knobův efekt: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „Knobův efekt je jedním z nejznámějších příkladů experimentální filosofie.“)
 
 
(Není zobrazeno 23 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
Knobův efekt je jedním z nejznámějších příkladů experimentální filosofie.
+
[[File:Joshua knobe.jpg|thumb|240x240px|Joshua Knobe. Profesor kognitivní vědy a filosofie na Yaleské univerzitě ([https://en.wikipedia.org/wiki/Joshua_Knobe více zde]).]]
 +
Knobův efekt je jedním z nejznámějších příkladů "lidového konceptu záměrného jednání" ''(Folk concept of Intention and Intentional action)''.<ref name=":2">Bystroňová, M. Zdánlivá jednosměrka: Knobův efekt a teorie mysli. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/134127/2_ProFil_15-2014-3_2.pdf </ref> Knobův efekt a s ním související poznatky řadíme do [[experimentální filosofie]], zároveň ale do značné míry souvisí s [[Kognitivní psychologie|kognitivní psychologií]] a [[Teorie mysli|teorií mysli]] (Zájemci preferující audiovizuální formu se mohou podívat kupř. na krátký úvod do Knobeova efektu [https://www.youtube.com/watch?v=d9yrjfZFkKA zde]).
 +
 
 +
== Experiment ==
 +
V původním experimentu se Knobe a jeho spolupracovníci kolemjdoucích na Manhattanu ptali na to, jak přemýšlejí nad "záměrností" aktu ve dvou verzích scénářů:
 +
* V prvním scénáři sedí vedoucí společnosti se svým viceprezidentem pro výzkum a vývoj. Viceprezident přichází s návrhem: "Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, ale zároveň to '''poškodí '''životní prostředí." Šéf odpoví, že ho životní prostředí nezajímá, a že chce dosáhnout co nejvyššího zisku. Program je spuštěn a životní prostředí poškozeno.. Kolemjdoucí v '''82 %''' pak na otázku, zdali šéf '''záměrně poškodil '''životní prostředí odpověděli, že ano.
 +
* V druhém scénáři autoři otočili hypotetický scénář a slovo "poškodí" změnili za "pomůže": "Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, a zároveň to pomůže životnímu prostředí."  Kolemjdoucí pouze ve''' 23 %''' případů odpověděli, že''' '''šéf '''záměrně pomohl '''životnímu prostředí.<ref name=":0">https://thepsychologist.bps.org.uk/volume-22/edition-8/good-bad-and-intentional</ref><ref name=":1">Knobe, J. (2003). Intentional action and side effects in ordinary language. Analysis, 63(279), 190-194.</ref>
 +
Asymetrie obou scénářů je právě tím, co nazýváme Knobův efekt.<ref name=":0" /> Sám Knobe pak závěry interpretuje tak, že lidé mají spíše tendenci aktérovi připisovat úmysl za negativním vedlejším účinkem, nežli připsat úmysl u pozitivního vedlejšího účinku.<ref name=":1" /> Lidé jsou tedy ovlivněni spíše morálním charakterem výsledku: morálně špatný závěr vyvolává dojem záměrného jednání aktéra, zatímco morálně příznivý závěr vyvolává dojem nezáměrného jednání aktéra.<ref name=":2" />
 +
 
 +
== Zdroje ==
 +
<references/>

Aktuální verze z 27. 2. 2019, 11:14

Joshua Knobe. Profesor kognitivní vědy a filosofie na Yaleské univerzitě (více zde).

Knobův efekt je jedním z nejznámějších příkladů "lidového konceptu záměrného jednání" (Folk concept of Intention and Intentional action).[1] Knobův efekt a s ním související poznatky řadíme do experimentální filosofie, zároveň ale do značné míry souvisí s kognitivní psychologií a teorií mysli (Zájemci preferující audiovizuální formu se mohou podívat kupř. na krátký úvod do Knobeova efektu zde).

Experiment

V původním experimentu se Knobe a jeho spolupracovníci kolemjdoucích na Manhattanu ptali na to, jak přemýšlejí nad "záměrností" aktu ve dvou verzích scénářů:

  • V prvním scénáři sedí vedoucí společnosti se svým viceprezidentem pro výzkum a vývoj. Viceprezident přichází s návrhem: "Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, ale zároveň to poškodí životní prostředí." Šéf odpoví, že ho životní prostředí nezajímá, a že chce dosáhnout co nejvyššího zisku. Program je spuštěn a životní prostředí poškozeno.. Kolemjdoucí v 82 % pak na otázku, zdali šéf záměrně poškodil životní prostředí odpověděli, že ano.
  • V druhém scénáři autoři otočili hypotetický scénář a slovo "poškodí" změnili za "pomůže": "Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, a zároveň to pomůže životnímu prostředí." Kolemjdoucí pouze ve 23 % případů odpověděli, že šéf záměrně pomohl životnímu prostředí.[2][3]

Asymetrie obou scénářů je právě tím, co nazýváme Knobův efekt.[2] Sám Knobe pak závěry interpretuje tak, že lidé mají spíše tendenci aktérovi připisovat úmysl za negativním vedlejším účinkem, nežli připsat úmysl u pozitivního vedlejšího účinku.[3] Lidé jsou tedy ovlivněni spíše morálním charakterem výsledku: morálně špatný závěr vyvolává dojem záměrného jednání aktéra, zatímco morálně příznivý závěr vyvolává dojem nezáměrného jednání aktéra.[1]

Zdroje

  1. ↑ 1,0 1,1 Bystroňová, M. Zdánlivá jednosměrka: Knobův efekt a teorie mysli. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/134127/2_ProFil_15-2014-3_2.pdf
  2. ↑ 2,0 2,1 https://thepsychologist.bps.org.uk/volume-22/edition-8/good-bad-and-intentional
  3. ↑ 3,0 3,1 Knobe, J. (2003). Intentional action and side effects in ordinary language. Analysis, 63(279), 190-194.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knobův_efekt&oldid=57395“