Experimentální filosofie: Porovnání verzí
m Značka: editace z Vizuálního editoru |
m Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Není zobrazeno 14 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | Experimentální filosofie je nově | + | Experimentální filosofie je nově vzniklou interdisciplinární oblastí filosofického bádání využívající empirická data, namísto pro filosofii typickou metodologii neodvislou od zkušenosti.<ref name=":1">https://en.wikipedia.org/wiki/Experimental_philosophy</ref> Výzkum v experimentální filosofii tak kombinuje (1) otázky a teoretická východiska filosofie, (2) experimentální metody tradičně spojovány s psychologií a kognitivní vědou.<ref name=":0">Knobe, Joshua and Nichols, Shaun, "Experimental Philosophy", The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Winter 2017 Edition), Edward N. Zalta (ed.): https://plato.stanford.edu/archives/win2017/entries/experimental-philosophy/] |
| + | </ref> I přesto, že nelze zcela určit přesné zaměření, ve značné míře se výzkum experimentální filosofie dotýká otázky '''intuice'''<ref name=":0" /> či '''záměrného jednání '''(''intentional action'') a morálky.<ref name=":2">Bystroňová, M. Zdánlivá jednosměrka: Knobův efekt a teorie mysli. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/134127/2_ProFil_15-2014-3_2.pdf]</ref> | ||
| + | |||
| + | === Kritika === | ||
| + | Experimentální filosofie je kritizována za to, že nesplňuje základní standardy experimentálních sociálních věd. S nimi má nicméně společný problém "reprodukovatelnosti" experimentů, který spočívá v proměnlivosti zkoumaného (filosofických, resp. morálních "intuicí" či v mezikulturních či kupř. genderových rozdílech mezi participanty).<ref name=":1" /> | ||
| + | |||
| + | === Nejznámější příklady experimentální filosofie === | ||
| + | * [[Knobův efekt]] | ||
| + | == Zdroje == | ||
| + | <references/> | ||
Aktuální verze z 8. 11. 2018, 16:19
Experimentální filosofie je nově vzniklou interdisciplinární oblastí filosofického bádání využívající empirická data, namísto pro filosofii typickou metodologii neodvislou od zkušenosti.[1] Výzkum v experimentální filosofii tak kombinuje (1) otázky a teoretická východiska filosofie, (2) experimentální metody tradičně spojovány s psychologií a kognitivní vědou.[2] I přesto, že nelze zcela určit přesné zaměření, ve značné míře se výzkum experimentální filosofie dotýká otázky intuice[2] či záměrného jednání (intentional action) a morálky.[3]
Kritika
Experimentální filosofie je kritizována za to, že nesplňuje základní standardy experimentálních sociálních věd. S nimi má nicméně společný problém "reprodukovatelnosti" experimentů, který spočívá v proměnlivosti zkoumaného (filosofických, resp. morálních "intuicí" či v mezikulturních či kupř. genderových rozdílech mezi participanty).[1]
Nejznámější příklady experimentální filosofie
Zdroje
- ↑ 1,0 1,1 https://en.wikipedia.org/wiki/Experimental_philosophy
- ↑ 2,0 2,1 Knobe, Joshua and Nichols, Shaun, "Experimental Philosophy", The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Winter 2017 Edition), Edward N. Zalta (ed.): https://plato.stanford.edu/archives/win2017/entries/experimental-philosophy/]
- ↑ Bystroňová, M. Zdánlivá jednosměrka: Knobův efekt a teorie mysli. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/134127/2_ProFil_15-2014-3_2.pdf]
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
