Caesarova šifra: Porovnání verzí
m (→ROT 13) |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Pracuje se}} | {{Pracuje se}} | ||
| − | '''Caesarova šifra''' je jednou z nejstarších [[Substituční šifry|substitučních šifer]], kterou v Zápiscích o válce galské | + | '''Caesarova šifra''' je jednou z nejstarších [[Substituční šifry|substitučních šifer]], kterou využíval Gaius Julius Caesar při korespondenci s Kleopatrou a sám ji popsal v Zápiscích o válce galské. |
| + | <br /><ref name="Šustal">ŠŮSTAL, Ondřej. ''Aplikace pro kryptoanalýzu substitučních šifer'' [online]. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2015, 55 s. [cit. 2018-05-20]. Dostupné také z: http://hdl.handle.net/10563/34256. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta aplikované informatiky, Ústav automatizace a řídicí techniky. Vedoucí práce Roman Šenkeřík.</ref> | ||
[[Soubor:Caesar substition cipher.png|náhled|vpravo|Základní princip Caesarovy šifry]] | [[Soubor:Caesar substition cipher.png|náhled|vpravo|Základní princip Caesarovy šifry]] | ||
| − | Základní princip '''Caesarovy šifry''' spočívá v záměně každého znaku otevřené zprávy za znak nacházející se v abecedě o tři místa dále. Pokud se tímto způsobem dojde na konec abecedy, pokračuje se od jejího počátku. V dnešní době je za '''Caserovu šifru''' považován abecední posun o libovolný počet znaků.<ref name="Šrámek" /> | + | Základní princip '''Caesarovy šifry''' spočívá v záměně každého znaku otevřené zprávy za znak nacházející se v abecedě o tři místa dále. Pokud se tímto způsobem dojde na konec abecedy, pokračuje se od jejího počátku. V dnešní době je za '''Caserovu šifru''' považován abecední posun o libovolný počet znaků.<ref name="Šrámek">Šrámek, Jan. ''Základní šifrovací systémy a moderní aplikace šifer'' [online]. Praha: Bankovní institut vysoká škola Praha, 2009. 48 s. [cit. 2018-05-21]. Dostupné také z:<https://theses.cz/id/60n0xn/>. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra informačních technologií. Vedoucí práce Vladimír Beneš</ref> |
== ROT 13 == | == ROT 13 == | ||
| Řádek 31: | Řádek 32: | ||
[[Historický vývoj kryptografie v období světových válek]]<br /> | [[Historický vývoj kryptografie v období světových válek]]<br /> | ||
[[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]]<br /> | [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]]<br /> | ||
| + | [[Jednoduchá monoalfabetická šifra]]<br /> | ||
[[Moderní použití kryptologie]]<br /> | [[Moderní použití kryptologie]]<br /> | ||
[[Substituční šifry]]<br /> | [[Substituční šifry]]<br /> | ||
Verze z 21. 5. 2018, 12:35
|
Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. |
|
Caesarova šifra je jednou z nejstarších substitučních šifer, kterou využíval Gaius Julius Caesar při korespondenci s Kleopatrou a sám ji popsal v Zápiscích o válce galské.
[1]
Základní princip Caesarovy šifry spočívá v záměně každého znaku otevřené zprávy za znak nacházející se v abecedě o tři místa dále. Pokud se tímto způsobem dojde na konec abecedy, pokračuje se od jejího počátku. V dnešní době je za Caserovu šifru považován abecední posun o libovolný počet znaků.[2]
Obsah
ROT 13
Dešifrování Caesarovy šifry
K dešifrování Caesarovy šifry je možné přistupovat dvěma způsoby a to pomocí symetrického klíče a asymetrického klíče.[2]
Symetrický klíč
Při šifrování symetrickým klíčem se obě strany dohodnou na stejném klíči, kterým je počet znaků o který se posunou znaky v abecedě. Liší se pouze postup aplikování tohoto posunu, který je obrácený. Pokud byl text šifrován posunem o znaky vpřed, dešifrování probíhá posunem o stejný počet znaků vzad.[2]
Asymetrický klíč
Klíč pro šifrování a dešifrování se liší, ale postup zůstává stejný. Využívá se principu stejného počtu znaků v použité abecedě, kdy po dosažení konce abecedy se pokračuje opět od jejího začátku. Posunem o konkrétní jiný počet znaků lze tedy dosáhnout stejného výsledku. V případě aplikace na anglickou abecedu čítající 26 znaků se tedy posun o 0 znaků rovná psunu o 26 znaků. K dosažení stejného výsledku při šifrování s posunem o 0 až 25 stačí provést posun o 26 mínus původní posun. V případě původní Caesarovy šifry s posunem o tři znaky v anglické abecedě se otevřeného textu dosáhne posunem znaků v šifře o 23 znaků ve stejném směru.[2]
Nevýhody Caesarovy šifry
Hlavní nevýhodou je zranitelnost hrubou silou, kdy v případě anglické abecedy je pouze 26 různých klíčů (jedním z nich je i posun o nula znaků, kdy šifrovaný text se rovná otevřenému textu a není tedy potřeba nic dešifrovat).[2] Další nevýhodou je, že stačí znát pouze kombinaci jediného páru znaku otevřeného textu s náležitým znakem šifrovaného textu pro odvození klíče a tedy i dešifrování celého textu.[2]
Odkazy
- ↑ ŠŮSTAL, Ondřej. Aplikace pro kryptoanalýzu substitučních šifer [online]. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2015, 55 s. [cit. 2018-05-20]. Dostupné také z: http://hdl.handle.net/10563/34256. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta aplikované informatiky, Ústav automatizace a řídicí techniky. Vedoucí práce Roman Šenkeřík.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 Šrámek, Jan. Základní šifrovací systémy a moderní aplikace šifer [online]. Praha: Bankovní institut vysoká škola Praha, 2009. 48 s. [cit. 2018-05-21]. Dostupné také z:<https://theses.cz/id/60n0xn/>. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra informačních technologií. Vedoucí práce Vladimír Beneš
Suvisející literatura
CAESAR, Gaius Iulius. Zápisky o válce galské. Praha: Naše vojsko, 2009. ISBN 978-80-206-1050-8.
Související články
Asymetrická_kryptografie
Historický vývoj kryptografie v období světových válek
Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika
Jednoduchá monoalfabetická šifra
Moderní použití kryptologie
Substituční šifry
Symetrická_kryptografie
Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA)
Šifry
Základní pojmy v kryptologii
Základní rozdělení kryptologie
Klíčová slova
Kryptografie, Šifra, Šifrování, Šifrovací klíč, Klasické šifry, Substituční šifry
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
