Základní rozdělení kryptologie

Co je to kryptologie?

Kryptologie je věda zabývající se utajením obsahu zpráv, tedy šiframi. Až donedávna byla považována spíše za vědu opředenou tajemstvím stojící za matematikou a informatikou, a proto nebyla dlouho uvedena v oficiálním třídění matematických věd. Názory na kryptologii se v průběhu staletí značně lišily. Velké pozornosti se těšila především ve dvacátém století v době první světové války, nejvíce se osvědčila i v období druhé světové války.

Kryptologie však nebyla využívána jen na šifrování válečných zpráv, ale zaměřovala se také na obchodní a diplomatické korespondence, agenturní či policejní zprávy a další podobně důležité informace.

Tato věda se dělí poté na – kryptografii a kryptoanalýzu, někdy se zmiňuje i méně známá steganografie.

Kryptografie

Kryptografie se zabývá konstrukcí šifrovacích klíčů, tedy nástrojů napomáhající k šifrování zpráv. Jedná se o matematickou metodu, která zajišťuje důvěrnost zprávy, původ dat (vlastnictví), autentizaci entit (ověření subjektu) a integritu dat (neporušenost). Mimoto zkoumá i slabé stránky těchto prvků informační bezpečnosti, hodnotí rizika a odolnost vůči různým útokům. Tato věda tedy navrhuje nejrůznější šifrovací systémy, které dokážou převést informaci či zprávu do podoby, v níž je naprosto skryta. Jejím hlavním cílem bylo udržet zprávu zašifrovanou i v situacích, kdy jí zachytí třetí, nepovolaná strana.

Lidé zabývající se navrhováním, užíváním a zkoumáním kryptografie jsou kryptografové. Prvotním a hlavním cílem kryptografie byl rozvoj algoritmů použitelných k zašifrování zprávy před ostatními s výjimkou strany vysílající a přijímající. Až později se algoritmy rozvinuly tak, aby sloužily k přímé identifikaci odesílatele a k autentizaci (ověření správnosti zprávy přijímající stranou). V minulosti se kryptografii věnovali především filozofové, učenci či přírodovědci.

Mezi známé osobnosti zabývající se touto vědou patří mimo jiné Galileo Galilei, Francis Bacon, nebo Johannes Trittheim.

Kryptoanalýza

Kryptoanalýza by se dala označit za protiklad kryptografie. Zkoumá vlastnosti otevřeného textu, šifrovaného textu, ale i samotných šifrovacích klíčů. Hlavním cílem této vědy je zkoumání kryptografických systémů a hledání metod napomáhajících k proniknutí do těchto systémů.

Osoby zabývající se kryptoanalýzou se nazývají kryptoanalytici. Jejich úkolem je získat ze skryté zprávy znovu otevřený text, případně alespoň část zašifrovaných informací.

První vědecké základy této vědy položil William Frederic Friedman ve 20. letech minulého století a rozvinul především matematické metody kryptoanalýzy. Mezi další osobnosti zkoumající kryptoanalýzu patří Antoine Rossignol nebo Andreas Figl, kteří namísto matematických metod upřednostňovali intuici a jazykové schopnosti.

Steganografie

Steganografie je věda, jejíž hlavním úkolem je zakrýt existenci zprávy. Informace může být předávána ve srozumitelné podobě, ale třetí, nepovolaná strana nesmí vědět, že je zpráva vůbec předávána. V minulosti nebyla tak plnohodnotnou a vážně branou metodou, jako je tomu dnes.

Odkazy

Použité zdroje

VONDRUŠKA, Pavel. Kryptologie, šifrování a tajná písma. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 8000018888.

JANEČEK, Jiří. Rozluštěná tajemství. 2. vyd. Praha: XYZ, 2008. ISBN 978-80-86864-96-9

JANEČEK, Jiří. Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0462-6.

Související články

• Vládou ovládaná kryptologie
• Studium softwaru a teorie kódu
• Asymetrické šifrování

Klíčová slova

algoritmus, šifrovací systémy, šifrovací klíče, informační bezpečnost