Knobův efekt: Porovnání verzí
m Značka: editace z Vizuálního editoru |
m Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
V původním experimentu se Knobe a jeho spolupracovníci kolemjdoucích na Manhattanu ptal na to, jak přemýšlejí nad "záměrným" aktem ve dvou verzích scénářů: | V původním experimentu se Knobe a jeho spolupracovníci kolemjdoucích na Manhattanu ptal na to, jak přemýšlejí nad "záměrným" aktem ve dvou verzích scénářů: | ||
* V prvním scénáři sedí vedoucí společnosti se svým viceprezidentem pro výzkum a vývoj a říká: "Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, ale zároveň to '''poškodí '''životní prostředí." Šéf odpoví, že ho životní prostředí nezajímá, a že chce dosáhnout co nejvyššího zisku. Program je spuštěn a životní prostředí poškozeno.. Kolemjdoucí v '''82 %''' pak na otázku, zdali šéf '''záměrně poškodil '''životní prostředí odpověděli, že ano. | * V prvním scénáři sedí vedoucí společnosti se svým viceprezidentem pro výzkum a vývoj a říká: "Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, ale zároveň to '''poškodí '''životní prostředí." Šéf odpoví, že ho životní prostředí nezajímá, a že chce dosáhnout co nejvyššího zisku. Program je spuštěn a životní prostředí poškozeno.. Kolemjdoucí v '''82 %''' pak na otázku, zdali šéf '''záměrně poškodil '''životní prostředí odpověděli, že ano. | ||
| − | * V druhém scénáři autoři vyměnili slovo poškodí za pomůže: "Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, a zároveň to pomůže životnímu prostředí." Kolemjdoucí pouze ve 23 % případů odpověděli, že''' '''šéf '''záměrně pomohl '''životnímu prostředí.<ref name=":0" /><ref name=":1">Knobe, J. (2003). Intentional action and side effects in ordinary language. Analysis, 63(279), 190-194.</ref> | + | * V druhém scénáři autoři vyměnili slovo poškodí za pomůže: "Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, a zároveň to pomůže životnímu prostředí." Kolemjdoucí pouze ve 23 % případů odpověděli, že''' '''šéf '''záměrně pomohl '''životnímu prostředí.<ref name=":0">https://thepsychologist.bps.org.uk/volume-22/edition-8/good-bad-and-intentional</ref><ref name=":1">Knobe, J. (2003). Intentional action and side effects in ordinary language. Analysis, 63(279), 190-194.</ref> |
| − | Asymetrie obou scénářů je právě tím, co nazýváme Knobův efekt. Sám Knobe pak závěry interpretuje tak, že lidé mají spíše tendenci aktéra vinit za vedlejší negativní účinek, nežli ocenit za vedlejší pozitivní účinek - ještě konkrétněji pak lze shrnout, že negativní vedlejší účinky se zdají být úmyslnější než pozitivní vedlejší účinky. | + | Asymetrie obou scénářů je právě tím, co nazýváme Knobův efekt.<ref name=":0" /> Sám Knobe pak závěry interpretuje tak, že lidé mají spíše tendenci aktéra vinit za vedlejší negativní účinek, nežli ocenit za vedlejší pozitivní účinek - ještě konkrétněji pak lze shrnout, že negativní vedlejší účinky se zdají být úmyslnější než pozitivní vedlejší účinky.<ref name=":1" /> |
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
<references/> | <references/> | ||
Verze z 19. 10. 2018, 12:09
Knobův efekt je jedním z nejznámějších příkladů "lidového konceptu záměrného jednání" (Folk concept of Intention and Intentional action).[1] Knobův efekt a s ním související poznatky řadíme do experimentální filosofie, zároveň ale do značné míry souvisí s kognitivní psychologií a teorií mysli (Zájemci preferující audiovizuální formu se mohou podívat kupř. na krátký úvod do Knobeova efektu zde).
Experiment
V původním experimentu se Knobe a jeho spolupracovníci kolemjdoucích na Manhattanu ptal na to, jak přemýšlejí nad "záměrným" aktem ve dvou verzích scénářů:
- V prvním scénáři sedí vedoucí společnosti se svým viceprezidentem pro výzkum a vývoj a říká: "Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, ale zároveň to poškodí životní prostředí." Šéf odpoví, že ho životní prostředí nezajímá, a že chce dosáhnout co nejvyššího zisku. Program je spuštěn a životní prostředí poškozeno.. Kolemjdoucí v 82 % pak na otázku, zdali šéf záměrně poškodil životní prostředí odpověděli, že ano.
- V druhém scénáři autoři vyměnili slovo poškodí za pomůže: "Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, a zároveň to pomůže životnímu prostředí." Kolemjdoucí pouze ve 23 % případů odpověděli, že šéf záměrně pomohl životnímu prostředí.[2][3]
Asymetrie obou scénářů je právě tím, co nazýváme Knobův efekt.[2] Sám Knobe pak závěry interpretuje tak, že lidé mají spíše tendenci aktéra vinit za vedlejší negativní účinek, nežli ocenit za vedlejší pozitivní účinek - ještě konkrétněji pak lze shrnout, že negativní vedlejší účinky se zdají být úmyslnější než pozitivní vedlejší účinky.[3]
Zdroje
- ↑ Bystroňová, M. Zdánlivá jednosměrka: Knobův efekt a teorie mysli. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/134127/2_ProFil_15-2014-3_2.pdf
- ↑ 2,0 2,1 https://thepsychologist.bps.org.uk/volume-22/edition-8/good-bad-and-intentional
- ↑ 3,0 3,1 Knobe, J. (2003). Intentional action and side effects in ordinary language. Analysis, 63(279), 190-194.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
