Základní pojmy foneticke statistiky
Verze z 6. 9. 2014, 17:15, kterou vytvořil Dita Lazárková (lazarkovadita@gmail.com) (diskuse | příspěvky)
- 2 druhy výzkumu:
- - kvalitativní – řeší, s čím vším je třeba při řešení problému počítat (hledání hypotéz) – nepotřebuje statistiku
- - kvantitativní – prověřování hypotéz – statistika potřeba je
Obsah
Statistické postupy
Deskriptivní
- přehledné a úsporné vyjádření údajů
- odhaluje typické trendy v datech a atypické případy
Analytické
Inferenční (induktivní)
- testování hypotéz
- p < 0,05 = nejvyšší pravděpodobnost náhodného výsledku musí být nižší než 5%
- základním výstupem je údaj o pravděpodobnosti omylu při zobecňování
Exploratorní
- složité, pro méně přehledná data
Základní a výběrový soubor
- základní soubor = populace – množina objektů, kterou chceme popsat a z které vybíráme vzorek
- výběrový soubor = vzorek populace – vybraný vzorek
- princip náhodnosti
- princip reprezentativnosti
- → pokud má výběrový soubor reprezentovat základní, musí z něj být vybrán náhodně
- výběrová chyba – i při správném výběru se vzorek s populací přesně neshoduje
- je to rozdíl mezi určitým ukazatelem v základním a výběrovém souboru
- nulová hypotéza – předpokládá, že různé vztahy mezi proměnnými nebo rozdíly mezi soubory jsou čistě náhodné
- → statistický test to potvrdí, nebo vyvrátí
Používané symboly
výběrový soubor | základní soubor | |
---|---|---|
počet případů | n | N |
aritmetický průměr | x̅ | μ |
směrodatná odchylka | s | σ |
rozptyl | s2 | σ2 |
- výběrový soubor má většinou poskytnout informaci o jedné skutečnosti za různých podmínek
- nezávislá měření (nezávislý výběr) – výběrový soubor rozdělíme na dvě skupiny
- závislá (opakovaná) měření (spárované výběry) – výběrový soubor se nedělí, měří se dvakrát za jiných podmínek
Typy proměnných
Proměnné podle matematických vlastností
- proměnná (znak) – vlastnost, kterou sledujeme
- - nabývá alespoň dvou hodnot → případy se liší
Nominální
- pouze odkazují na příslušnost ke skupině či kategorii
- existuje jen rovnost a nerovnost
- např. proměnná „žena, hlasatel, afrikáta, ...“
Řadové
- také řadí do kategorií
- lze řadit „je větší / menší než“
- např. hodnocení artikulačního stylu podle určené stupnice – můžeme přiřadit, ale nemůžeme také říct, o kolik je třeba něco „nedbajelšího“ než to „pečlivé“
- stupnice „neměřitelných“ hodnocení
Numerické
- odkazují na pozici na škále exaktně měřitelných hodnot
- lze vyjádřit číslem
- např. frekvence v Hz
- 1) intervalové – zjišťují rozdíly mezi hodnotami, ne poměry ← ty závisí na tom, kam dáme nulu
- - např. půltóny
- 2) poměrové – mají objektivní absolutní nulu
- - zjišťují, o kolik i kolikrát se hodnoty liší
- - např. sekundy
- 1) spojité – libovolné hodnoty v rámci intervalu
- - např. výška F0
- 2) nespojité – pouze vybrané hodnoty v rámci intervalu
- - např. počet slabik ve slově
- nominální + řadové → neparametrické metody
- numerické → parametrické metody
Proměnné podle role ve zkoumaných vztazích
Nezávislá proměnná
- spojována s příčinou
- ovlivňujeme ji → bude mít následek?
Závislá proměnná
- ověřovaná vlastnost
- mění se podle ovlivňování nezávislé proměnné
- např. zkoumáme srozumitelnost řeči ovlivňováním (vynecháváním) frekvenčích pásem → pásma jsou nezávislá proměnná, srozumitelnost je závislá
Typy chyb
Vnější proměnná
- přehlédnuté či opomenuté nezávislé proměnné, které fungují ve zkoumaném vztahu
- → systematické chyby
- např. efekt pořadí – vnímání položek může být ovlivněno těmi předchozími
Rušivá proměnná
- náhodné vnější vlivy
- → náhodné chyby
- pracovní (alternativní) hypotéza – × nulová
- - předpokládá hledaný vztah
- chyba 1. druhu – nesprávně zamítnutá nulová hypotéza, vztah ve skutečnosti neexistuje
- chyba 2. druhu – nesprávně přijatá nulová hypotéza, vztah ve skutečnosti existuje
- snižujeme-li riziko jedné chyby, zvyšujeme riziko té druhé
Pravděpodobnost
- jistý jev – dá se jednoznačně popsat a je vždy stejný
- náhodný jev – vlastnosti se dají více či méně předpovídat, ale budou se vyskytovat jen s nějakou pravděpodobností
- stochastika – nauka o počtu pravděpodobnosti
- - zjišťuje, jakými principy se řídí fungování „náhody“
p
- odkazuje většinou na pravděpodobnost chyby 1. druhu
- hodnoty 0–1:
- - 0 – jev nenastane nikdy
- - 1 – jev nastane vždy
- hladiny významnosti (α)
- - je třeba nastavit ještě před výpočtem p
- - p < 0,05 → významný výsledek
- - p < 0,001 → vysoce významný výsledek
Reference
- Volín, J. (2007): Statistické metody ve fonetickém výzkumu. Praha: Epocha.
- Meloun, M. - Militký, J. (2001): Kompendium statistického zpracování dat. Praha: Academia. (vybrané části)
- Robson, C. (1973): Experiment, design and statistics in psychology. Harmondsworth: Penguin Books Ltd.
- Urdan, T. C. (2001): Statistics in plain English. London: Lawrence Erlbaum Associates.
- Lamser, V. - Růžička, L. (1970): Základy statistiky pro sociology. Praha: Svoboda.
Zpět na rozcestník: Statistické metody ve fonetickém výzkumu | Fonetika