Základní pojmy foneticke statistiky

• 2 druhy výzkumu:
  • kvalitativní – řeší, s čím vším je třeba při řešení problému počítat (hledání hypotéz) – nepotřebuje statistiku
  • kvantitativní – prověřování hypotéz – statistika potřeba je

Statistické postupy

Deskriptivní

• přehledné a úsporné vyjádření údajů
• odhaluje typické trendy v datech a atypické případy

Analytické

Inferenční (induktivní)

• testování hypotéz
• p < 0,05 = nejvyšší pravděpodobnost náhodného výsledku musí být nižší než 5%
• základním výstupem je údaj o pravděpodobnosti omylu při zobecňování

Exploratorní

• složité, pro méně přehledná data

Základní a výběrový soubor

• základní soubor = populace – množina objektů, kterou chceme popsat a z které vybíráme vzorek
• výběrový soubor = vzorek populace – vybraný vzorek

• princip náhodnosti
• princip reprezentativnosti
• → pokud má výběrový soubor reprezentovat základní, musí z něj být vybrán náhodně

• výběrová chyba – i při správném výběru se vzorek s populací přesně neshoduje
• je to rozdíl mezi určitým ukazatelem v základním a výběrovém souboru

• nulová hypotéza – předpokládá, že různé vztahy mezi proměnnými nebo rozdíly mezi soubory jsou čistě náhodné
• → statistický test to potvrdí, nebo vyvrátí

Používané symboly

	výběrový soubor	základní soubor
počet případů	n	N
aritmetický průměr	x̅	μ
směrodatná odchylka	s	σ
rozptyl	s2	σ2

• výběrový soubor má většinou poskytnout informaci o jedné skutečnosti za různých podmínek
• nezávislá měření (nezávislý výběr) – výběrový soubor rozdělíme na dvě skupiny
• závislá (opakovaná) měření (spárované výběry) – výběrový soubor se nedělí, měří se dvakrát za jiných podmínek

Typy proměnných

Proměnné podle matematických vlastností

• proměnná (znak) – vlastnost, kterou sledujeme
  • nabývá alespoň dvou hodnot → případy se liší

Nominální

• pouze odkazují na příslušnost ke skupině či kategorii
• existuje jen rovnost a nerovnost
• např. proměnná „žena, hlasatel, afrikáta, ...“

Řadové

• také řadí do kategorií
• lze řadit „je větší / menší než“
• např. hodnocení artikulačního stylu podle určené stupnice – můžeme přiřadit, ale nemůžeme také říct, o kolik je třeba něco „nedbajelšího“ než to „pečlivé“
• stupnice „neměřitelných“ hodnocení

Numerické

• odkazují na pozici na škále exaktně měřitelných hodnot
• lze vyjádřit číslem
• např. frekvence v Hz

• 1) intervalové – zjišťují rozdíly mezi hodnotami, ne poměry ← ty závisí na tom, kam dáme nulu
  • např. půltóny
• 2) poměrové – mají objektivní absolutní nulu
  • zjišťují, o kolik i kolikrát se hodnoty liší
  • např. sekundy

• 1) spojité – libovolné hodnoty v rámci intervalu
  • např. výška F0
• 2) nespojité – pouze vybrané hodnoty v rámci intervalu
  • např. počet slabik ve slově

• nominální + řadové → neparametrické metody
• numerické → parametrické metody

Proměnné podle role ve zkoumaných vztazích

Nezávislá proměnná

• spojována s příčinou
• ovlivňujeme ji → bude mít následek?

Závislá proměnná

• ověřovaná vlastnost
• mění se podle ovlivňování nezávislé proměnné
• např. zkoumáme srozumitelnost řeči ovlivňováním (vynecháváním) frekvenčích pásem → pásma jsou nezávislá proměnná, srozumitelnost je závislá

Typy chyb

Vnější proměnná

• přehlédnuté či opomenuté nezávislé proměnné, které fungují ve zkoumaném vztahu
• → systematické chyby
• např. efekt pořadí – vnímání položek může být ovlivněno těmi předchozími

Rušivá proměnná

• náhodné vnější vlivy
• → náhodné chyby

• pracovní (alternativní) hypotéza – × nulová
  • předpokládá hledaný vztah
• chyba 1. druhu – nesprávně zamítnutá nulová hypotéza, vztah ve skutečnosti neexistuje
• chyba 2. druhu – nesprávně přijatá nulová hypotéza, vztah ve skutečnosti existuje
• snižujeme-li riziko jedné chyby, zvyšujeme riziko té druhé

Pravděpodobnost

• jistý jev – dá se jednoznačně popsat a je vždy stejný
• náhodný jev – vlastnosti se dají více či méně předpovídat, ale budou se vyskytovat jen s nějakou pravděpodobností

• stochastika – nauka o počtu pravděpodobnosti
  • zjišťuje, jakými principy se řídí fungování „náhody“

p

• odkazuje většinou na pravděpodobnost chyby 1. druhu
• hodnoty 0–1:
  • 0 – jev nenastane nikdy
  • 1 – jev nastane vždy
• hladiny významnosti (α)
  • je třeba nastavit ještě před výpočtem p
  • p < 0,05 → významný výsledek
  • p < 0,001 → vysoce významný výsledek

Odkazy

Použitá literatura

• Volín, J. (2007): Statistické metody ve fonetickém výzkumu. Praha: Epocha.
• Meloun, M. - Militký, J. (2001): Kompendium statistického zpracování dat. Praha: Academia. (vybrané části)
• Robson, C. (1973): Experiment, design and statistics in psychology. Harmondsworth: Penguin Books Ltd.
• Urdan, T. C. (2001): Statistics in plain English. London: Lawrence Erlbaum Associates.
• Lamser, V. - Růžička, L. (1970): Základy statistiky pro sociology. Praha: Svoboda.

Zpět na rozcestník: Statistické metody ve fonetickém výzkumu | Fonetika