Architektura informačního průmyslu

Základní pilíře informačního průmyslu se opřely již o existující systém knihoven. Nově vzniklou základnou informačního průmyslu se stala v roce 1946 československá soustava VTEI ( vědecké, technické a ekonomické informace). Posláním celé soustavy byla <tvorba – zpracování – ukládání – vyhledávání – zpřístupňování informací>, které vyhodnocovaly a poskytovaly přehled o stavu vědy, techniky a dalších oblastí ve světě. Staly se ukazateli úrovně vědeckotechnického a společenského rozvoje. Autor projektu z kterého VTEI vychází Ing. Sáva Medonos též vymezil nezbytný pojem dokument – dokumentace – dokumentarista určující budoucí strukturu informačního průmyslu.[1]

Kategorie institucí:

1.producenti a tvůrci informací a informačních systémů

2.zprostředkovatelé a poskytovatelé informačních systémů

3.uživatelé informací a informačních systémů

1. Producenti a tvůrci informací a informačních systémů jsou subjekty, kteří jsou původci samotného obsahu databází. Například producentem databáze INSPEC je Institution of Engineering and Technology. V praxi se ovšem také stává, že producent je současně i zprostředkovatelem databáze. INSPEC je přístupný v rámci rozhraní INSPEC Direct, ale také v mnoha databázových centrech, STN International, OVID, Dialog a další).

2. Zprostředkovatelé a poskytovatelé informačních systémů jsou zejména databázová centra, která zprostředkovávají přístup k mnoha světovým databázím. V současné době je velmi častý model, kdy producent sám zprostředkovává přístup do své databáze přes nějaké své rozhraní, ale současně je jeho databáze přístupná i skrz další databázová centra (např. databáze ERIC). Dalšími zprostředkovateli mohou být knihovny (Národní knihovna ČR), úřady (Úřad průmyslového vlastnictví) či informační konzultační firmy, u nichž se jedná o tzv. informační brokeringtedy poskytování specializovaných informačních služeb za úplatu. V České republice se informačním brokeringem zabývá zejména firma Albertina Icome a Medistyl.

3. Uživatelé informace a informačních systémů. Za uživatele je považován člověk, který komunikuje s informačním systémem (např. informační specialista), ale současně to může být také člověk, který užívá získané informace (např. vědec).[2]

Celá moderní struktura architektury informačního průmyslu umožnuje knihovnám, informačním střediskům a specializovaným informačním firmám, aby se staly kontaktním místem uživatelů s dostupnými informacemi. K tomu je zapotřebí, aby každé pracoviště systémů, bylo příslušně vybavené odpovídající technikou, připojením k veřejné datové síti a odborně vyškolení zaměstnanci.[3]

Odkazy

Reference

[1] Horváth, David. Vývoj informační základny v ČR. Ikaros[Online], 2013, Ročník 17, Číslo 5. Dostupné z www.ikaros.cz. ISSN 1212-5075. [2]Papík, R. 2009. Rešeršní činnost [online]. 37 s. [cit. 2014-05-29]. Práce určena pro projekt Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu Reg. číslo CZ.1.07/2.2.00/07.0284.http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1129.
[3] Vlasák,R. Světový informační průmysl. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1999, 341 s. ISBN 80-7184-840-9.

Použitá literatura

VLASÁK, Rudolf. Informační dálnice a knihovny. Praha, 1996.
VLASÁK, Rudolf. Světové informační systémy a služby. Praha, 1999.
Vlasák,Rudolf. Světový informační průmysl. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1999. 341 s. ISBN 80-7184-840-9.
VLASÁK, Rudolf. Česká informační politika včera a dnes. ITlib: Informačné technológie a knižnice [online]. 2011, 15(1) [cit. 2013-04-29]. Dostupné z:http://www.cvtisr.sk/itlib/itlib111/vlasak.htm
VLASÁK, Rudolf. Čtyřicet let od založení informačního průmyslu v Čechách. Ikaros [online]. 2012, 16(10) [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/767
KÖNIGOVÁ, Marie a Eva HÁNOVÁ. Vznik a vývoj informačních institucí v ČSR. Praha: MŠMT, 1988. 214 s.
Horváth, David. Vývoj informační základny v ČR. Ikaros [Online], 2013, Ročník 17, Číslo 5. Dostupné z www.ikaros.cz. ISSN 1212-5075.

Klíčová slova

Informační průmysl, Informační systémy, Informační služby, Informace