Coping v sociální psychologii

Coping

= proces, kterým se člověk snaží vyrovnat se stresovými situacemi (umět si poradit a vypořádat se s mimořádně obtížnou situací); je to proces zvládání:

• úsilí orientované jak na činnost, tak na intrapsychické zvládání
• snížení úzkosti a jiných disstresových stavů
• aktivita zmírňující dopad životních problémů

Cíle copingu

1. změnit situaci, ve které vzniká stres
2. zvládnout význam situace tak, aby se hrozba snížila
3. udržet symptomy stresu ve zvládnutelných mezí

Strategie zvládání zátěže

1. Strategie zvládání zátěže zaměřené na problém - působení a měnění prostředí, analýza problému, plán činnosti, atd. Změny mohou být dvojího druhu:

• změny na straně zátěže - ubrat zátěž, delegovat ji, rozdělit ji, apod., hledání pozitiv na dané situaci, smíření se se situací
• změny na straně zdrojů a sil člověka - zvýšení obranyschopnosti člověka, nácvik dovedností, změna životního stylu, zvýšení informovanosti, atd.

Lidé využívající tuto strategii, vykazují po odeznění stresu nižší hladiny deprese.

2. strategie zaměřené na zvládání emocí - např. když je problém neovlivnitelný (smrt blízké osoby); využití obranných mechanismů; využití výcviků (kurzů) na zvládání negativních emocí; aj.

3. strategie zaměřené na únik - obranné mechanismy (modifikují, popírají skutečný zdroj obtíží); projevují se například jako: hostilní a agresivní reakce, sebeobviňující reakce, vytěsňování, intelektualizace, racionalizace, bagatelizace, apod.

Neefektivní zvládání stresu

Při neefektivním zvládání stresu se mohou objevit tři typy reakcí:

1. psychologické symptomy (vyhasnutí, deprese)
2. somatické symptomy (bolesti hlavy, břicha)
3. behaviorální poruchy (kouření, alkoholismus, změny výkonnosti)

Zdroje

Komárková, R., Slaměník, I., Výrost, J. (2001). Aplikovaná sociální psychologie III: Sociálně psychologický výcvik. Praha: Grada.