Ontogeneze řeči

• periodizace je jen orientační, je to proces kontinuální

Období křiku

• narození – 6 týdnů

• křik nediferencovaný
• křik diferencovaný

- poporodní křik – nádech nadvakrát → 1s křik

- křik základní – obvykle signalizuje běžný hlad – hlasitý křik → chvíle ticha → nádech → sací pohyb

- křik bolestný – dlouhý křik → zadržení dechu → série vzlyků

• čeština má 39 fonémů (13 vokálů + 26 konsonantů)
• jen 3(4) potřebují zvednuté velum – zbytek má spuštěné, stejně jako při sání

• jak lze zkoumat řeč u dětí, kterým je pár dnů?
• metoda amplitudy sání (ze 70.l.)

- dítě má v dudlíku senzor, který snímá rychlost sání a sílu stisku

- síla sání postupně oslabuje, když přijde nějaký nový podnět, zase začne rychleji → výzkum toho, co je pro dítě zajímavé a podnětné

Období broukání

• 6 týdnů – 4 měsíce

• objevuje se smích
• je málo diferenciované, ale už nemá charakter křiku
• táhlá vokalizace
• bývá kontextově podmíněno – může to být reakce na řeč či blízkost dospělých

Období žvatlání

• 4 měsíce – 1 rok
• anglicky „babling“

• prelingvální chování, 3 období:

=== Žvatlání pudové se zvučky

• asi do 5 měsíců

• už se dají poznat náznaky členění, ale nelze identifikovat hlásky
• dítě experimentuje, hraje si – zkouší, co se stane, když změní nastavení

=== Žvatlání pudové se slabikami

• asi do 7 měsíců

• hlásky nejsou ostře artikulované, ale jdou rozpoznat
• v 6 měsících se komunikační řetězce prodlužují, větší variabilita
• už se dá rozeznat rozdíl mezi hluchými a zdravými dětmi (menší frekvence vokalizačních aktivit než zdravé, menší repertoár, používají bizarní kombinace)
• pohyby rtů nezávislé na pohybu čelistí
• osamostatňuje se jazyk

Žvatlání napodobivé

• asi v 8 měsících začíná porozumění

- rozpoznání slov v proudu řeči

- spojování gest a slov

• asi v 9 měsících je žvatlání hodně variované

- reduplikované řetězce se zkracují

- objevuje se dětský žargon – delší promluvy s reálnou prozodií (pseudoslova, náhodně skládaná slova)

- hypotéza prozodické samoorganizace – děti začínají jen hrubými obrysy řeči, až postupně se dostávají k jednotlivostem (takže to nejde od hlásek k větším celkům) – vyčlenit hlásku z textu je dítě schopné až asi v 6 letech

• asi v 10 měsících je řeč foneticky konzistentnější

- nedá se spolehnout na fonetickou stabilitu

• asi v 11 měsících – možno mluvit o prvních slovech – 4 podmínky:

1) fonetická stabilita hlásek

2) slova jsou spojena s významem, nejsou to imitace

3) slovo musí být modelováno podle jazyku dospělých (ne třeba haf místo pes)

4) slovo se musí ozývat bez bezprostředních impulzů zvnějšku (jakože „tu máš auto, řekni auto“)

- většinou následuje stagnace (např. protože většinou začínají chodit i mluvit současně → je toho moc najednou)

Období jednoslovných promluv

• kolem 1 roku

• v asi 16 měsících – slovník je asi 20 slov
• první období vzdoru – dítě pořád říká ne i ve významu ano
• dítě začíná samo sebe nazývat jménem

Období víceslovných promluv

• asi do 1,5 roku

• dvouslovná spojení (tzv. telegrafická řeč)
• žádná strukturní slova, gramatické morfémy

• období gramatických konstrukcí

- v asi 18 měsících končí období stagnace, během dvou měsíců rozvoj třeba až na 300 slov

- děti se dožadují říkadel apod.

- zájmena, předložky asi až ve 3 letech

- až ve 3 letech laterály, afrikáty

- ve 4 letech obvykle [r], spíše později [ř]

- vývoj fonémického inventáře bývá dokončen až s nástupem do školy

Reference

• Sovák, M. (1984): Logopedie předškolního věku. Praha: SPN.
• Vihman, M. M. (1996): Phonological development. Oxford: Blackwell. (kap. 3-4)
• Owens, R. E. (2000): Language development: an introduction. Boston, London: Allyn&Bacon. (kap. 2, 4, a 8)
• Fitch, W. T. (2000): The evolution of speech: a comparative review. Trends in cognitive sciences, roč. 4, č. 7, s. 258-267.
• Škodová, E. - Jedlička, I. a kol. (2003): Klinická logopedie. Praha: Portál. (část III)

Zpět na rozcestník: Osvojování řeči | Fonetika