Ontogeneze řeči
- periodizace je jen orientační, je to proces kontinuální
Obsah
Období křiku
- narození – 6 týdnů
- křik nediferencovaný
- křik diferencovaný
- - poporodní křik – nádech nadvakrát → 1s křik
- - křik základní – obvykle signalizuje běžný hlad – hlasitý křik → chvíle ticha → nádech → sací pohyb
- - křik bolestný – dlouhý křik → zadržení dechu → série vzlyků
- čeština má 39 fonémů (13 vokálů + 26 konsonantů)
- jen 3(4) potřebují zvednuté velum – zbytek má spuštěné, stejně jako při sání
- jak lze zkoumat řeč u dětí, kterým je pár dnů?
- metoda amplitudy sání (ze 70.l.)
- - dítě má v dudlíku senzor, který snímá rychlost sání a sílu stisku
- - síla sání postupně oslabuje, když přijde nějaký nový podnět, zase začne rychleji → výzkum toho, co je pro dítě zajímavé a podnětné
Období broukání
- 6 týdnů – 4 měsíce
- objevuje se smích
- je málo diferenciované, ale už nemá charakter křiku
- táhlá vokalizace
- bývá kontextově podmíněno – může to být reakce na řeč či blízkost dospělých
Období žvatlání
- 4 měsíce – 1 rok
- anglicky „babling“
- prelingvální chování, 3 období:
Žvatlání pudové se zvučky
- asi do 5 měsíců
- už se dají poznat náznaky členění, ale nelze identifikovat hlásky
- dítě experimentuje, hraje si – zkouší, co se stane, když změní nastavení
Žvatlání pudové se slabikami
- asi do 7 měsíců
- hlásky nejsou ostře artikulované, ale jdou rozpoznat
- v 6 měsících se komunikační řetězce prodlužují, větší variabilita
- už se dá rozeznat rozdíl mezi hluchými a zdravými dětmi (menší frekvence vokalizačních aktivit než zdravé, menší repertoár, používají bizarní kombinace)
- pohyby rtů nezávislé na pohybu čelistí
- osamostatňuje se jazyk
Žvatlání napodobivé
- asi v 8 měsících začíná porozumění
- - rozpoznání slov v proudu řeči
- - spojování gest a slov
- asi v 9 měsících je žvatlání hodně variované
- - reduplikované řetězce se zkracují
- - objevuje se dětský žargon – delší promluvy s reálnou prozodií (pseudoslova, náhodně skládaná slova)
- - hypotéza prozodické samoorganizace – děti začínají jen hrubými obrysy řeči, až postupně se dostávají k jednotlivostem (takže to nejde od hlásek k větším celkům) – vyčlenit hlásku z textu je dítě schopné až asi v 6 letech
- asi v 10 měsících je řeč foneticky konzistentnější
- - nedá se spolehnout na fonetickou stabilitu
- asi v 11 měsících – možno mluvit o prvních slovech – 4 podmínky:
- 1) fonetická stabilita hlásek
- 2) slova jsou spojena s významem, nejsou to imitace
- 3) slovo musí být modelováno podle jazyku dospělých (ne třeba haf místo pes)
- 4) slovo se musí ozývat bez bezprostředních impulzů zvnějšku (jakože „tu máš auto, řekni auto“)
- většinou následuje stagnace (např. protože většinou začínají chodit i mluvit současně → je toho moc najednou)
Období jednoslovných promluv
- kolem 1 roku
- v asi 16 měsících – slovník je asi 20 slov
- první období vzdoru – dítě pořád říká ne i ve významu ano
- dítě začíná samo sebe nazývat jménem
Období víceslovných promluv
- asi do 1,5 roku
- dvouslovná spojení (tzv. telegrafická řeč)
- žádná strukturní slova, gramatické morfémy
- období gramatických konstrukcí
- - v asi 18 měsících končí období stagnace, během dvou měsíců rozvoj třeba až na 300 slov
- - děti se dožadují říkadel apod.
- - zájmena, předložky asi až ve 3 letech
- - až ve 3 letech laterály, afrikáty
- - ve 4 letech obvykle [r], spíše později [ř]
- - vývoj fonémického inventáře bývá dokončen až s nástupem do školy
Reference
- Sovák, M. (1984): Logopedie předškolního věku. Praha: SPN.
- Vihman, M. M. (1996): Phonological development. Oxford: Blackwell. (kap. 3-4)
- Owens, R. E. (2000): Language development: an introduction. Boston, London: Allyn&Bacon. (kap. 2, 4, a 8)
- Fitch, W. T. (2000): The evolution of speech: a comparative review. Trends in cognitive sciences, roč. 4, č. 7, s. 258-267.
- Škodová, E. - Jedlička, I. a kol. (2003): Klinická logopedie. Praha: Portál. (část III)
Zpět na rozcestník: Osvojování řeči | Fonetika