Zobrazení zdroje stránky Pojem e-science/e-research, cyklus komunikace vědeckých informací v digitálním prostředí

==Vědecká komunikace==
Vědecká komunikace v užším pojetí zahrnuje formální i neformální činnost související s využíváním a šířením [[Informace|informací]] prostřednictvím veřejných a soukromých [[Informační zdroje, podpora, kanály|kanálů]]. V širším pojetí zahrnuje růst vědecké informace a vztahy mezi výzkumnými oblastmi a obory. Dále také zahrnuje srovnání [[Komunikace|komunikačních]] činností mezi obory a odbornostmi a vztahy mezi formálními a neformálními aspekty komunikace. Hlavním prostředkem vědecké komunikace je přitom publikace výsledků vědecké činnosti. <ref name=":2723">Základy sociální komunikace. Masarykova univerzita [online] [cit. 2021-11-04]. Dostupné z: https://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=&cad=rja&uact=8&ved=2ahUKEwihvffh1_7zAhUQs6QKHdQoCogQFnoECAcQAQ&url=https%3A%2F%2Fis.muni.cz%2Fel%2F1421%2Fjaro2016%2FVIKBA06%2Fum%2F56249944%2FVedecka_komunikace.ppt&usg=AOvVaw1-VLTMMnAGl2WG7Ngird4o.</ref> Definice vědecké informace je dle KTD druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Informace, která byla ověřena, verifikována, popřípadě falzifikována standardními vědeckými metodami. Míru její vědeckosti lze testovat například [[Scientometrie|scientometrickými metodami]]. <ref name=":27">JONÁK, Zdeněk. Vědecká informace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-11-08]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000495&local_base=KTD.</ref> Vědecká komunikace vzniká vstupem vědeckých informací do [[Komunikační proces a jeho složky|komunikačního procesu]]. Je to logická informace získaná v procesu poznání, která adekvátně odráží jevy a zákonitosti přírody, společnosti a [[Myšlení|myšlení]]. Pod tímto termínem rozumíme souhrn publikovaných, prezentovaných či popularizovaných informací o vědeckých objevech. Jejím primárním cílem je tyto informace šířit a seznamovat s nimi vědce pracující ve stejném oboru, oborech příbuzných a někdy i širokou veřejnost. 

[[Soubor:Schématická ilustrace cyklu tvůrčí práce - autor Trtíková, Ilona.jpg|náhled|Schématická ilustrace cyklu tvůrčí práce - autor Trtíková, Ilona]]

Vědeckou komunikaci například řeší v disertační práci ([https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/103455 Spolupráce vědeckých skupin pomocí informačních a komunikačních technologií: situace ve vybraných skupinách z České republiky]) Trtíková Ilona. Ve své práci se Trtíková zmiňuje o tom, že na začátku cyklu vědecké komunikace je výchozí myšlenka, nápad či problém, který vědec potřebuje řešit. Dále následuje seznámení se s dosavadními poznatky a jejich sumarizace. Poté je nutné tyto poznatky kriticky vyhodnotit a rozhodnout o způsobu řešení a postupu prací. Až poté následuje samotná tvůrčí práce, která je zakončena zpracováním vědeckého výsledku do odborné publikace, [[Dokument|dokumentů]], případně jiné [[Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance|relevantní]] dokumentace. Poté následuje zveřejnění a sdílení nových vědeckých poznatků. Vědecká komunikace je považována za základ každodenní činnosti výzkumných pracovníků.

'''Vědeckou komunikaci můžeme tedy definovat jako''':  

*provádění výzkumu, rozvíjení myšlenek a [[Neformální komunikace|neformální komunikace]],
*příprava, formování a komunikace výsledných výsledků výzkumu,
*šíření výsledných formalizovaných produktů výzkumu,
*řízení osobních kariér a výzkumných týmů a výzkumných programů,
*sdělování vědeckých myšlenek širším komunitám.

'''S ohledem na výše popsaný vědecký cyklus a vědeckou komunikaci, je pak možné definovat potřeby vědců, které jsou aplikovatelné na celou skupinu. Jedná se o:''' 

*vyhledávání informací;
*práci s vyhledanými informacemi, potřebu efektivně pracovat s výzkumnými výstupy, poznatky;
*přípravu odborné publikace;
*šíření výsledků výzkumu;
*zajištění udržitelnosti – znalosti týmu týkající se vědeckých [[Data|dat]], [[Software|softwaru]], metod, postupů;
*zajištění udržitelnosti a rozvoj skupiny – financování, přehled o příležitostech, propagace výzkumné činnosti.

K uspokojení výše popsaných potřeb potřebují vědci nastavit efektivní systém práce, který jim pomůže při činnostech v rámci celého vědeckého cyklu a komunikace. <ref name=":28">TRTÍKOVÁ, Ilona. Spolupráce vědeckých skupin pomocí informačních a komunikačních technologií: situace ve vybraných skupinách z České republiky. Praha, 2018. Dizertační práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vlasák, Rudolf.</ref> 

'''Systém vědecké komunikace kopíruje [[Informační cyklus|informační cyklus]] a měl by obsahovat tyto prvky:'''
* Zajistit originalitu vědeckého výsledku.
* Zajistit validitu registrovaného výzkumu či objevu. 
* Zajistit to, že se ostatní dozví o tom, že něco bylo objeveno, napsáno.
* Uchování informace v čase a prostoru, zpřístupnění v prostoru.
* [[Metodika hodnocení vědy v ČR – charakteristika procesu hodnocení vědy v ČR na základě platné metodiky|Hodnocení vědeckého poznatku]], metriky

==Pojem e-science/e-research==

===E-science===
Termín e-science poprvé použil John Taylor, generální ředitel Úřadu Spojeného království pro vědu a technologii v roce 1999 v [[USA]]. E-science lze definovat jako výpočetně náročnou vědu, která se provádí ve vysoce distribuovaném síťovém prostředí. E-science je založena především na sdílení dat a konstrukci a sdílení pracovních postu. Používá obrovské datové soubory, které vyžadují gridové výpočty ([[Grid computing|grid computing]]). Tyto pokročilé technologie velkých infrastruktur jsou nazývány ''grid'' v Evropě či ''Collaboratories'' v USA. Technologie jsou vyvíjeny s cílem podpořit sdílení zdrojů mezi jednotlivci, institucemi a virtuálními organizacemi na podporu vědecké činnosti. Výhodou sdílených dat v prostředí e-science je možnost ověření výsledků výzkumu, příležitost pro jinou interpretaci dat v rámci interdisciplinárního prostředí a také jejich dlouhodobé uchování. <ref name=":2747">TRTÍKOVÁ, Ilona. Sociální sítě na podporu vědecké komunikace a otevřeného sdílení informací. ITlib [online], č. 1. 2014. [cit. 2021-11-03]. Dostupné z: https://itlib.cvtisr.sk/clanky/clanek2625/.</ref> Je uskutečňována přes [[Webová služba|webové služby]] a technologie [[Web 2.0|webu 2.0]]. Celý tento koncept tak napomáhá urychlit vývoj vědy, protože umožňuje vědcům z celého světa, nezávisle na geografické vzdálenosti, mezi sebou sdílet, užívat, přetvářet a znovu sdílet data, která byla vědci produkována.

===E-research===
E-research se považuje za širší koncept než e-science. Zahrnuje totiž i humanitní a sociální vědy. <ref name=":2747">TRTÍKOVÁ, Ilona. Sociální sítě na podporu vědecké komunikace a otevřeného sdílení informací. ITlib [online], č. 1. 2014. [cit. 2021-11-03]. Dostupné z: https://itlib.cvtisr.sk/clanky/clanek2625/.</ref> Dochází zde ke zpracování velkého množství dat - např. jazykových korpusů. Vztahuje se k používání [[Informační a komunikační technologie|informačních a komunikačních technologií]] pro podporu stávající i nové formy vědeckého výzkumu. Je založen na obrovském objemu dat a je vysoce kolaborativní. Otevírá velké možnosti výzkumníkům, kteří tak mohou pracovat s velmi rozsáhlými vzorky dat.

===Sociální sítě na podporu vědecké práce===
Největší motivací pro vědce a jejich fungování na [[Sociální síť|sociálních sítích]] je citovanost. Na sociálních sítích tak o sobě, své práci, a hlavně svých publikovaných článcích, mohou dát vědět veřejnosti. To může následně značně zvýšit citovanost jejich publikací. Taktéž zde mohou velmi rychle dostat [[Zpětná vazba|zpětnou vazbu]] na svoji práci od jiných vědců. Mohou zde nacházet vědce zaměřující se na stejnou oblast a navázat tak spolupráci, nebo získat data z jiných výzkumů. Zviditelní sebe a svoji práci. Mimo jiné tak mají i možnost získání grantů a podpory na výzkumy.

'''Příklady sociálních sítí na podporu vědecké práce:'''

*<u>[https://www.academia.edu/ Academia.edu]</u>: založena v roce 2008. Tato síť je zaměřena na sdílení vědeckých prací. Je zde kladen důraz na propojení pracovníků v rámci institucí i jednotlivých kateder a ústavů. Cíl, který si tato společnost dává, je zrychlit světovou vědu. Umožňuje tak nahrávat a sdílet odborné práce, či sledovat jejich dosah. 
*<u>[https://www.researchgate.net/ ResearchGate]</u>: umožňuje založit odborný profil a vkládat vlastní publikace. Velmi důležitá je zde možnost přidělit publikaci DOI ([[Digitální objekt|identifikátor digitálního objektu]]). Tato sociální síť vznikla v roce 2008 jako odborná, volně dostupná sociální síť. Taktéž se zde zveřejňují informace o oborových konferencích. Některý obsah má otevřený přístup ([[Open Access|open access]]). Nabízí vytvoření osobního profilu či členství v zájmových skupinách.
*<u>[https://www.researcherid.com/#rid-for-researchers ResearcherID]</u>: vědci jej využívají v rámci propojení citační databáze [[Web of Science]], kdy jim ResearcherID přidělí identifikační číslo, jež pomůže identifikovat články autorů právě v této databázi. Může se zde připojit i uživatel bez zveřejněných publikací na WoS. Spuštěna byla v roce 2008. 
*<u>[https://orcid.org/ ORCID.org]</u>: celým názvem Open Research and Contributor ID, podporuje identifikátory autorů pro WoS i [[Scopus]], což je pro vědce velmi důležité. Nabízí také možnost zřídit si účet za jednotlivce, nebo za univerzitu (propojení přes [[Informační systém|informační systém]]). <ref name=":2117">Vědci a sociální sítě. Ogmio [online] [cit. 2021-11-05]. Dostupné z: https://www.ogmio.cz/blog/vedci-a-socialni-site-21/.</ref> ORCID má poskytovat trvalou identitu autorů, podobnou té, která byla vytvořena pro subjekty v digitálních sítích – identifikátory digitálních objektů (DOI).

==Odkazy==

===Reference===
<references />

===Doporučená literatura===

*BERNARDOVÁ, Dana a IVANOVÁ, Kateřina. Komunikace ve vědě a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. 61 s. ISBN 978-80-87240-35-9.
*JAŠÍKOVÁ, Veronika a kol. Komunikace a prezentace vědy: kurz č. 11. Hradec Králové: Gaudeamus, 2012. 131 s. ISBN 978-80-7435-184-6.
*BARTOŠEK, Miroslav et al. Otevřený přístup k vědeckým informacím: současný stav v České republice a ve světě. První vydání. Brno: Vysoké učení technické v Brně, nakladatelství VUTIUM, 2016. 265 stran. ISBN 978-80-214-5282-4.
*Burton, Orville; Appleford, Simon (2009-01-01). "Cyberinfrastructure for the Humanities, Arts, and Social Sciences". EDUCAUSE Center for Applied Research - Research Bulletin. 2009 (1).
*Gupta, Shivam; Müller-Birn, Claudia (2018-08-06). "A study of e-Research and its relation with research data life cycle: a literature perspective". Benchmarking: An International Journal. 25 (6): 1656–1680. doi:10.1108/bij-02-2017-0030. ISSN 1463-5771.

===Související články===

*[[Diane H. Sonnenwald]]
*[[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]]
*[[Zelená cesta Open Access]]
*[[Popište, co je věda a výzkum, uveďte druhy výzkumu, rozeberte vědeckou komunikaci, její vlastnosti a vzory]]
*[[Popularizace vědy]]
*[[Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH]]

===Klíčová slova===
e-science, e-research, vědecká komunikace, informace, cyklus komunikace vědeckých informací 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]