Zobrazení zdroje stránky Rešeršní strategie. Co jsou analytické a intuitivní rešeršní strategie, použití klíčových slov a výrazů tezauru při vyhledávání, vyhledávání ve fulltextových databázích v porovnání s bibliografickými databázemi

[[Rešerše]] je dle definice TDKIV výsledek vyhledávání [[Informace|informací]] ve formě dokumentografických nebo [[Faktografické dokumenty|faktografických]] záznamů, popř. plných textů [[Dokument|dokumentů]]. Rešerše se zpracovává na základě rešeršního požadavku uživatele, který je zformulován pomocí [[Dotazovací jazyk|dotazovacího jazyka]] do rešeršního dotazu. Při provádění rešerše se uplatňuje [[Rešeršní strategie|rešeršní strategie]]. Podle charakteru obsažených informací se rozlišuje dokumentografická nebo faktografická rešerše. <ref name="moodl2">ŠVEJDA, Jan. Rešerše. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-01-24]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001832&local_base=KTD.</ref>

Rešeršní strategie (angl. search strategy) je následně metodický postup, jak pomocí jednotlivých cílených kroků získat [[Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance|relevantní dokument]]. V době rozšíření online systémů je používán termín online rešeršní strategie (angl. online search strategy). Pojem rešeršní strategie může být chápán také v širším pojetí, tj. včetně výběru [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačního zdroje]]. Většinou je však rešeršní strategie chápána v užším smyslu, tj. jako způsob vedení dialogu s konkrétním [[Informační systém|informačním systémem]]. <ref name="papik">PAPÍK, Richard. Rešeršní strategie a rešeršní služby I. . Duha: Informace o knihách a knihovnách z Moravy [online]. 2013, 27(4) [cit. 2022-01-25]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/resersni-strategie-resersni-sluzby-i</ref>

==Analytická rešeršní strategie==
===Strategie stavebních kamenů===
Při strategii stavebních kamenů (angl. Building blocks) je dotaz rozložen na jednotlivé části (koncepty, fasety), které se zpracovávají samostatně. Po zpracování se jednotlivé výsledky zkombinují (např. [[Booleovské operátory|booleovskými operátory]]). Tuto strategii je možné využít například ve chvíli, když jsme seznámeni s daným tématem anebo když má téma jasnou strukturu. <ref name="jaroli">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie - Rešeršní strategie.  Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2022-01-24]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716.</ref>

'''Příklad''' - chceme vyhledat informace o vysokoškolských studentech a [[Plagiátorství|plagiátorství]]. Rozložíme si tedy dotaz na dvě dílčí části, které samostatně zpracujeme a přiřadíme k nim vhodná synonyma. Dílčí dotaz č. 1 tedy může obsahovat pojmy: „vysokoškolský student“ OR „vysokoškolský posluchač“ OR student a dílčí dotaz č. 2: plagiátorství OR porušování [[Autorské právo|autorských práv]]. Tyto dvě části následně "spojíme" pomocí operátoru AND - („vysokoškolský student“ OR „vysokoškolský posluchač“ OR student) AND (plagiátorství OR porušování autorských práv) <ref name="iva">Rešeršní strategie. Informační výchova K.UTB [online]. [cit. 2022-01-26]. Dostupné z: https://iva.k.utb.cz/lekce/resersni-strategie/</ref>

'''Výhody:'''

*jednotlivé koncepty lze mezi sebou libovolně kombinovat
*vidíme, kolik dokumentů se váže k jednotlivým konceptům <ref name="jaroli">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie - Rešeršní strategie.  Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2022-01-24]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716.</ref>

'''Nevýhody:'''

*proces může být zdlouhavý <ref name="jaroli">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie - Rešeršní strategie.  Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2022-01-24]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716.</ref>

===Strategie rostoucí perly===
Strategie rostoucí perly (angl. Pearl growing) spočívá v postupném rozšiřování dotazu. Na počátku máme pouze malou množinu relevantních dokumentů, kterou postupně rozšiřujeme například používáním [[Klíčová slova|klíčových slov]], doplňováním dotazu či vyhledáváním dalších dokumentů dle stejného autora či využití tzv. „related articles“ nebo „cited references“. Tuto strategii je vhodné použít na začátku vyhledávání, když se seznamujeme s tématem nebo v případě pokud známe relevantní dokument. <ref name="jaroli">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie - Rešeršní strategie.  Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2022-01-24]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716.</ref>

'''Příklad''' - zajímáme se o knihy o [[Kognitivní psychologie|kognitivní psychologii]] a víme, že se tímto tématem zabýval autor Robert Sternberg. Vyhledávání proto zahájíme pomocí autorského údaje (Robert Sternberg) a z vyhledávaných záznamů vybereme ty, které odpovídají našemu požadavku. Dle dalších údajů v záznamech provedeme další vyhledávání. <ref name="info">Jak na informace? Kurz práce s informacemi [online]. [cit. 2022-01-25]. Dostupné z: https://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/jak-hledat_opora.pdf</ref> 

'''Výhody:''' 

*může pomoci s orientací v tématu

'''Nevýhody:'''

*nemusí se podařit nalézt výchozí dokument
*vyžaduje velkou interakci se systémem <ref name="jaroli">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie - Rešeršní strategie.  Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2022-01-24]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716.</ref>

===Strategie osekávání===
Strategie osekávání (angl. Limits, successive fractions) je opakem předchozí strategie. Na počátku máme záměrně formulovanou širokou množinu. Tuto počáteční velkou množinu výsledků postupně omezujeme přidáváním dalších podmínek pro vyhledávání jako jsou další upřesňující klíčová slova, omezení vyhledávání na určitá pole anebo využití filtrů/fazet. Tuto strategii je vhodné využít na počátku vyhledávání, když se seznamujeme s tématem. <ref name="jaroli">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie - Rešeršní strategie.  Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2022-01-24]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716.</ref> K širší formulaci dotazu nejsou tedy využívány specifické/užší pojmy, ale naopak pojmy širokého záběru - např. vědní obory a jednotlivé disciplíny. <ref name="info">Jak na informace? Kurz práce s informacemi [online]. [cit. 2022-01-25]. Dostupné z: https://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/jak-hledat_opora.pdf</ref>

'''Taktiky pro zúžení záběru:'''

*omezení na určitý typ dokumentu
*operátor NOT pro vyloučení některých záznamů
*jazykové vymezení
*časové rozmezí
*kombinace množiny s množinou údajů vyjadřující další pojem z dotazu, hledisko (operátor AND) <ref name="info">Jak na informace? Kurz práce s informacemi [online]. [cit. 2022-01-25]. Dostupné z: https://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/jak-hledat_opora.pdf</ref>
*využití synonym či klíčových slov

'''Výhody:'''

*poskytuje přehled o jednotlivých krocích a možnost vracet se zpět

'''Nevýhody'''

*počáteční množina může být příliš velká a nepřehledná

==Intuitivní rešeršní strategie==
Probíhá intuitivním způsobem, kdy člověk nevyužívá pokročilých funkcí vyhledávání, ani možností různých operátorů. Prohlížení tvoří proces složený ze zběžných nahlédnutí a každé vystavuje člověka objektům potencionálního zájmu (člověk přitom může zvolit, jestli se objektem bude či nebude zabývat). <ref name="dipl">ZOUFALÁ, Kamila. Informační chování rodičů při hledání informací o zdraví a nemoci. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2019. 68 s., 74 s. příl. Vedoucí práce Adéla Jarolímková</ref>

===Prohlížecí strategie===
Prohlížecí strategie je metoda zběžného prohlížení dokumentů umožňující vidět další související dokumenty v kontextu. Hodí se zejména pro vyhledávání odborné literatury, když není jasně definované téma. Není však vhodná pro velké [[databáze]]. Využití této strategie vzrostlo zejména s nástupem [[World Wide Web|webu]]. Tato metoda je typická pro koncové uživatele, kteří neznají (nebo neumí ovládat) analytické nástroje. 

'''[[Gary Marchionini|Marchionini]] prohlížení dělí na:'''

*<u>Skenování</u> – zastupuje nejzákladnější typ prohlížení s dobře definovaným cílem vyhledávání, tedy kdy uživatel ví, co potřebuje. Skenovat informace lze buď lineárně anebo selektivně. Lineární skenování slouží k postupnému procházení informačního prostoru, jako např. výsledkům jednoho po druhém v jejich seznamu. Při selektivním skenování si uživatel vybírá pouze některé informace, např. nadpis či [[Hypertext|hypertextové]] odkazy u všech zobrazených v seznamu výsledků.
*<u>Pozorování</u> – primární strategie používaná při průzkumném nebo příležitostném prohlížení. Uživatel by měl zůstat soustředěný na to co požaduje a ignorovat skutečnosti, jež ruší jeho pozornost (např. [[reklama|reklamy]]).
*<u>Navigování</u> – tato strategie vyvažuje vliv uživatele a prostředí, jelikož prostředí omezuje procházení tím, že poskytuje užitečné cesty, zatímco uživatel vybírá, které trasy bude následovat. Navigace se často používá ve spojení s pozorováním.
*<u>Monitorování</u> – strategie velice podobná skenování s tím rozdílem, že toleruje špatně strukturované prostředí (např. zatímco uživatel prochází výsledky vyhledávání, poslouchá hudbu, nebo [[Televize|televizi]]). <ref name="dipl">ZOUFALÁ, Kamila. Informační chování rodičů při hledání informací o zdraví a nemoci. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2019. 68 s., 74 s. příl. Vedoucí práce Adéla Jarolímková</ref>

'''Tuto strategii prohlížení je vhodné použít ve chvíli když:'''

*máme špatně definované téma nebo je téma mezioborové;
*potřebujeme získat přehled o dané problematice;
*chceme promyslet rešeršní strategii.

===Sběr lesních plodů===
[[Soubor:Marcia Bates' Berrypicking (autor - Peter Morville).jpg|náhled|Marcia Bates' Berrypicking (autor - Peter Morville)]]
Další metodou je metoda sběru lesních plodů. Nejedná se vysloveně o strategii, ale spíše o intuitivní způsob vyhledávání, který využívá analytické prvky. <ref name="jaroli">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie - Rešeršní strategie.  Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2022-01-24]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716.</ref> Za tímto postupem stojí [[Marcia Bates|M. Batesová]], která přirovnává vyhledávání informací ke „sběru lesních plodů“. Informace jsou vyhledávány rychlým střídáním zdrojů a přebíháním z jedno zdroje na druhý. Informace jsou pak skládány dohromady podobně jako mozaika. Tímto způsobem vyhledávání informací člověk získává názor na svůj informační problém z více úhlů pohledů a vytváří si vlastní interpretaci problému. M. Batesová dále poukazuje na to, že [[Informační chování|informační chování]] nemusí být vždy cílené, aktivní a systematické, ale i pasivní. Domnívá se, že lidé upřednostňují jednodušší postup při vyhledávání informací, dostupnější informační zdroje a vynaložení menší námahy při získávání informací. <ref name=":HD">HRBÁČKOVÁ, Daniela. Informační chování a potřeby pracovníků vědeckovýzkumné organizace: případová studie Centra dopravního výzkumu. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2006. 125 s., 3 příl. Vedoucí diplomové práce Mgr. Břetislav Šimral [cit. 2021-05-10] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/rit5h/diplomova_prace_tisk.pdf</ref>

'''Základní strategie vyhledávání:'''

*<u>Využívání poznámek v dokumentech</u> (angl. footnote chasing, backward chaining) – uživatel využívá poznámky v článcích a knihách a následně odpovídající odkazy v seznamech literatury. Během tohoto procesu postupuje zpět v čase.
*<u>Hledání citací</u> (angl. citation searching, forward chaining) – uživatel postupuje vpřed pomocí [[Citační rejstřík|citačního rejstříku]] – vyhledá, kdo cituje prvotní dokument.
*<u>Procházení časopisů</u> (angl. journal run) – identifikace hlavního časopisu v oblasti zájmu a procházení jeho kompletních ročníků.
*<u>Skenování oblasti</u> (angl. area scanning) – prohlížení dokumentů příbuzných těm, které byly nalezeny v dřívějším vyhledávání.
*<u>Vyhledávání v [[Bibliografické databáze|bibliografických databázích]] podle klíčových slov</u>
*<u>Hledání podle autora</u> <ref name="jaroli">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie - Rešeršní strategie.  Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2022-01-24]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716.</ref>

==Vyhledávání pomocí klíčových slov a tezauru==
===Tezaury===
Dle definice TDKIV je [[Tezaurus|tezaurus]] řízený a měnitelný slovník [[Deskriptory|deskriptorového]] [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]] uspořádaný tak, že explicitně zachycuje apriorní (paradigmatické) vztahy mezi lexikálními jednotkami. Podle jazykového zaměření se rozlišuje jednojazyčný a vícejazyčný tezaurus, podle šíře tematického zaměření speciální, polytematický a univerzální tezaurus, podle [[Popište detailně strukturu tezauru. Podejte přehled vztahů, jež lze definovat mezi termíny tezauru|struktury]] fasetový a tematický tezaurus, podle funkce tradiční, [[Index|indexační]] a vyhledávací tezaurus. Dále se vyčleňuje cílový a zdrojový tezaurus. <ref>BALÍKOVÁ, Marie. Tezaurus. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-01-24]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001649&local_base=KTD.</ref>

'''Výhody využití tezauru'''

*Konzistence
*Kontrola synonym
*Hierarchická struktura
*Vztahy mezi pojmy

'''Nevýhody využití tezauru'''

*Obtížnější používání
*Každá databáze má svůj tezaurus, což vede k problému při vyhledávání ve více databázích současně

===Klíčová slova===
Klíčová slova jsou slova nebo fráze popisující obsah. Mohou být použita jako [[metadata|metadata]] nebo popisovat obrázky, textové dokumenty, databáze, záznamy a [[Webová stránka|webové stránky]]. Uživatel může obrázky nebo textové soubory „označit“ klíčovými slovy, která jsou relevantní pro jeho obsah. Později lze tyto soubory prohledávat pomocí klíčových slov, což usnadňuje hledání souborů. Klíčová slova se používají na webu dvěma různými způsoby buď jako hledané výrazy pro [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|vyhledávače]] anebo jako slova, která identifikují obsah webových stránek. <ref>Klíčová slova. Počítačový slovník Tech Lib [online]. [cit. 2022-01-25]. Dostupné z: https://tech-lib.eu/definition/keywords.html</ref>

'''Výhody využití klíčových slov:'''

*Jednodušší používání
*Umožňuje vyhledávání ve více databázích současně

'''Nevýhody využití klíčových slov'''

*Problém se synonymy
*Problém s homonymy
*Má problém s různými varianty slov a zkratkami
*Problém s vyhledáváním netextových informací

==Vyhledávání ve fulltextových a bibliografických databázích==
===Fultextové databáze===
Pro vyhledávání ve [[Fulltextové vyhledávání|fulltextových databázích]] se využívají specializované nástroje pro práci s fulltextem či [[Proximitní operátory|proximitní operátory]]. Příkladem nástroje pro vyhledávání je [https://www.tovek.cz/cs/tovek-tools.html Tovek Tools] (umožňuje hierarchické dotazy s možností přidávání vah k termínům).

'''Problémy při vyhledávání ve fultextových databázích:'''

*Význam slov - synonymie, homonymie, polysémie
*Vztahy mezi slovy
*Různé jazyky
*Vyhledávání abstraktních konceptů (věda, informace)
*Témata složená z kombinace dvou obecných pojmů (lékař jako pacient, architektura a filosofie…) <ref name="jaroli">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie - Rešeršní strategie.  Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2022-01-24]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716.</ref>

===Bibliografické databáze===
[[Bibliografie|Bibliografické]] databáze obsahují sekundární informace o dokumentech nebo jejich částech (neobsahují však plné texty dokumentů). Slouží především k získání informací o existenci, případně dostupnosti dokumentů (článků, knih atd.) na určité hledané téma. Z tohoto typu databáze získáme zejména přesnou citaci (údaje o autorovi, názvu, vydavateli atd.) hledaných dokumentů a v některých případech i abstrakt. Ze záznamů v bibliografických databázích lze vyčíst i klíčová slova vystihující téma dokumentu, která se mohou hodit při dalším vyhledávání. Příkladem takové databáze je [[Česká národní bibliografie]] anebo [https://www.medvik.cz/bmc/ Bibliomedica]. <ref>Jak se databáze dělí? Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové [online]. [cit. 2022-01-28]. Dostupné z: https://svkhk.cz/Pro-verejnost/Pruvodce-knihovnou-a-informacemi/Modul-4--Vyhledavani-v-databazich/4-1--Charakteristika-databazi/4-1-1--Jak-se-databaze-deli-.aspx#:~:text=Bibliografick%C3%A9%20datab%C3%A1ze%20%E2%80%93%20obsahuj%C3%AD%20sekund%C3%A1rn%C3%AD%20informace,na%20ur%C4%8Dit%C3%A9%2C%20V%C3%A1mi%20hledan%C3%A9%20t%C3%A9ma.</ref>

==Odkazy==

===Reference===
<references />

===Doporučená literatura===

*PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2011. [6], 169 s. ISBN 978-80-7399-338-2.
*RECHTOŘÍK, Jaroslav. Jak zpracovat rešerši. Ostrava: Státní vědecká knihovna, 1987. 23 s. Metodické listy / St. věd. knihovna v Ostravě; č. 27/1987.
*TKAČÍKOVÁ, Daniela. Nástroje pro účinné vyhledávání informací [CD-ROM]. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2010. Požadavky na systém: Adobe Acrobat Reader. ISBN 978-80-248-2156-6. Dostupné také z: http://dspace.vsb.cz/dspace/bitstream/10084/78275/1/nastroje-pro-ucinne-vyhledavani-tkacikova.pdf.
*PIÁČEK, Jiří. Úvod do práce s elektronickými informačními zdroji: terminologie, typologie, rešerše, databáze, knihovny [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4108-5.
*KAPOUN, Pavel. Informační zdroje. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, katedra informačních a komunikačních technologií, 2013. 77 s. ISBN 978-80-7464-400-9.

===Související články===

*[[Rešeršní strategie]]
*[[Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání]]
*[[Pojednejte o bibliografických rešeršních službách a uveďte typologii rešerší.]]
*[[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]
*[[Rešerše]]
*[[Zpětná vazba v rešeršních službách]]
*[[Informační požadavek]]
*[[Pojem „rešeršní systém“, jeho základní komponenty, typologie rešeršních systémů, charakteristika booleovského modelu vyhledávání bibliografických informací a jeho alternativy.]]
*[[Referenční služby]]
*[[Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu]]
*[[Informační chování při hledání informací. Jaké hlavní problémové okruhy pokrývají nejznámější modely informačního chování při hledání informací? Jaké hlavní faktory mohou ovlivňovat hledání/vyhledávání informací?]]
*[[Charakterizujte vyhledávání v rámci jednoho z následujících oborů: medicína, chemie, duševní vlastnictví, právo, competitive intelligence]]
*[[Uveďte, co je relevance, relevantní informace, jaké druhy relevance rozeznáváme? Co je pertinence a co ovlivňuje její stanovení?]]
*[[Popište detailně strukturu tezauru. Podejte přehled vztahů, jež lze definovat mezi termíny tezauru]]

===Klíčová slova===
rešeršní strategie, klíčová slova, tezaurus, fulltextové vyhledávání, bibliografické databáze, databáze, rešerše
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]