Rešeršní strategie. Co jsou analytické a intuitivní rešeršní strategie, použití klíčových slov a výrazů tezauru při vyhledávání, vyhledávání ve fulltextových databázích v porovnání s bibliografickými databázemi

Rešerše je dle definice TDKIV výsledek vyhledávání informací ve formě dokumentografických nebo faktografických záznamů, popř. plných textů dokumentů. Rešerše se zpracovává na základě rešeršního požadavku uživatele, který je zformulován pomocí dotazovacího jazyka do rešeršního dotazu. Při provádění rešerše se uplatňuje rešeršní strategie. Podle charakteru obsažených informací se rozlišuje dokumentografická nebo faktografická rešerše.

Rešeršní strategie (angl. search strategy) je následně metodický postup, jak pomocí jednotlivých cílených kroků získat relevantní dokument. V době rozšíření online systémů je používán termín online rešeršní strategie (angl. online search strategy). Pojem rešeršní strategie může být chápán také v širším pojetí, tj. včetně výběru informačního zdroje. Většinou je však rešeršní strategie chápána v užším smyslu, tj. jako způsob vedení dialogu s konkrétním informačním systémem.

Analytická rešeršní strategie

Strategie stavebních kamenů

Při strategii stavebních kamenů (angl. Building blocks) je dotaz rozložen na jednotlivé části (koncepty, fasety), které se zpracovávají samostatně. Po zpracování se jednotlivé výsledky zkombinují (např. booleovskými operátory). Tuto strategii je možné využít například ve chvíli, když jsme seznámeni s daným tématem anebo když má téma jasnou strukturu.

Příklad - chceme vyhledat informace o vysokoškolských studentech a plagiátorství. Rozložíme si tedy dotaz na dvě dílčí části, které samostatně zpracujeme a přiřadíme k nim vhodná synonyma. Dílčí dotaz č. 1 tedy může obsahovat pojmy: „vysokoškolský student“ OR „vysokoškolský posluchač“ OR student a dílčí dotaz č. 2: plagiátorství OR porušování autorských práv. Tyto dvě části následně "spojíme" pomocí operátoru AND - („vysokoškolský student“ OR „vysokoškolský posluchač“ OR student) AND (plagiátorství OR porušování autorských práv)

Výhody:

• jednotlivé koncepty lze mezi sebou libovolně kombinovat
• vidíme, kolik dokumentů se váže k jednotlivým konceptům

Nevýhody:

• proces může být zdlouhavý

Strategie rostoucí perly

Strategie rostoucí perly (angl. Pearl growing) spočívá v postupném rozšiřování dotazu. Na počátku máme pouze malou množinu relevantních dokumentů, kterou postupně rozšiřujeme například používáním klíčových slov, doplňováním dotazu či vyhledáváním dalších dokumentů dle stejného autora či využití tzv. „related articles“ nebo „cited references“. Tuto strategii je vhodné použít na začátku vyhledávání, když se seznamujeme s tématem nebo v případě pokud známe relevantní dokument.

Příklad - zajímáme se o knihy o kognitivní psychologii a víme, že se tímto tématem zabýval autor Robert Sternberg. Vyhledávání proto zahájíme pomocí autorského údaje (Robert Sternberg) a z vyhledávaných záznamů vybereme ty, které odpovídají našemu požadavku. Dle dalších údajů v záznamech provedeme další vyhledávání.

Výhody:

• může pomoci s orientací v tématu

Nevýhody:

• nemusí se podařit nalézt výchozí dokument
• vyžaduje velkou interakci se systémem

Strategie osekávání

Strategie osekávání (angl. Limits, successive fractions) je opakem předchozí strategie. Na počátku máme záměrně formulovanou širokou množinu. Tuto počáteční velkou množinu výsledků postupně omezujeme přidáváním dalších podmínek pro vyhledávání jako jsou další upřesňující klíčová slova, omezení vyhledávání na určitá pole anebo využití filtrů/fazet. Tuto strategii je vhodné využít na počátku vyhledávání, když se seznamujeme s tématem. K širší formulaci dotazu nejsou tedy využívány specifické/užší pojmy, ale naopak pojmy širokého záběru - např. vědní obory a jednotlivé disciplíny.

Taktiky pro zúžení záběru:

• omezení na určitý typ dokumentu
• operátor NOT pro vyloučení některých záznamů
• jazykové vymezení
• časové rozmezí
• kombinace množiny s množinou údajů vyjadřující další pojem z dotazu, hledisko (operátor AND)
• využití synonym či klíčových slov

Výhody:

• poskytuje přehled o jednotlivých krocích a možnost vracet se zpět

Nevýhody

• počáteční množina může být příliš velká a nepřehledná

Intuitivní rešeršní strategie

Probíhá intuitivním způsobem, kdy člověk nevyužívá pokročilých funkcí vyhledávání, ani možností různých operátorů. Prohlížení tvoří proces složený ze zběžných nahlédnutí a každé vystavuje člověka objektům potencionálního zájmu (člověk přitom může zvolit, jestli se objektem bude či nebude zabývat).

Prohlížecí strategie

Prohlížecí strategie je metoda zběžného prohlížení dokumentů umožňující vidět další související dokumenty v kontextu. Hodí se zejména pro vyhledávání odborné literatury, když není jasně definované téma. Není však vhodná pro velké databáze. Využití této strategie vzrostlo zejména s nástupem webu. Tato metoda je typická pro koncové uživatele, kteří neznají (nebo neumí ovládat) analytické nástroje.

Marchionini prohlížení dělí na:

• Skenování – zastupuje nejzákladnější typ prohlížení s dobře definovaným cílem vyhledávání, tedy kdy uživatel ví, co potřebuje. Skenovat informace lze buď lineárně anebo selektivně. Lineární skenování slouží k postupnému procházení informačního prostoru, jako např. výsledkům jednoho po druhém v jejich seznamu. Při selektivním skenování si uživatel vybírá pouze některé informace, např. nadpis či hypertextové odkazy u všech zobrazených v seznamu výsledků.
• Pozorování – primární strategie používaná při průzkumném nebo příležitostném prohlížení. Uživatel by měl zůstat soustředěný na to co požaduje a ignorovat skutečnosti, jež ruší jeho pozornost (např. reklamy).
• Navigování – tato strategie vyvažuje vliv uživatele a prostředí, jelikož prostředí omezuje procházení tím, že poskytuje užitečné cesty, zatímco uživatel vybírá, které trasy bude následovat. Navigace se často používá ve spojení s pozorováním.
• Monitorování – strategie velice podobná skenování s tím rozdílem, že toleruje špatně strukturované prostředí (např. zatímco uživatel prochází výsledky vyhledávání, poslouchá hudbu, nebo televizi).

Tuto strategii prohlížení je vhodné použít ve chvíli když:

• máme špatně definované téma nebo je téma mezioborové;
• potřebujeme získat přehled o dané problematice;
• chceme promyslet rešeršní strategii.

Sběr lesních plodů

Marcia Bates' Berrypicking (autor - Peter Morville)

Další metodou je metoda sběru lesních plodů. Nejedná se vysloveně o strategii, ale spíše o intuitivní způsob vyhledávání, který využívá analytické prvky. Za tímto postupem stojí M. Batesová, která přirovnává vyhledávání informací ke „sběru lesních plodů“. Informace jsou vyhledávány rychlým střídáním zdrojů a přebíháním z jedno zdroje na druhý. Informace jsou pak skládány dohromady podobně jako mozaika. Tímto způsobem vyhledávání informací člověk získává názor na svůj informační problém z více úhlů pohledů a vytváří si vlastní interpretaci problému. M. Batesová dále poukazuje na to, že informační chování nemusí být vždy cílené, aktivní a systematické, ale i pasivní. Domnívá se, že lidé upřednostňují jednodušší postup při vyhledávání informací, dostupnější informační zdroje a vynaložení menší námahy při získávání informací.

Základní strategie vyhledávání:

• Využívání poznámek v dokumentech (angl. footnote chasing, backward chaining) – uživatel využívá poznámky v článcích a knihách a následně odpovídající odkazy v seznamech literatury. Během tohoto procesu postupuje zpět v čase.
• Hledání citací (angl. citation searching, forward chaining) – uživatel postupuje vpřed pomocí citačního rejstříku – vyhledá, kdo cituje prvotní dokument.
• Procházení časopisů (angl. journal run) – identifikace hlavního časopisu v oblasti zájmu a procházení jeho kompletních ročníků.
• Skenování oblasti (angl. area scanning) – prohlížení dokumentů příbuzných těm, které byly nalezeny v dřívějším vyhledávání.
• Vyhledávání v bibliografických databázích podle klíčových slov
• Hledání podle autora

Vyhledávání pomocí klíčových slov a tezauru

Tezaury

Dle definice TDKIV je tezaurus řízený a měnitelný slovník deskriptorového selekčního jazyka uspořádaný tak, že explicitně zachycuje apriorní (paradigmatické) vztahy mezi lexikálními jednotkami. Podle jazykového zaměření se rozlišuje jednojazyčný a vícejazyčný tezaurus, podle šíře tematického zaměření speciální, polytematický a univerzální tezaurus, podle struktury fasetový a tematický tezaurus, podle funkce tradiční, indexační a vyhledávací tezaurus. Dále se vyčleňuje cílový a zdrojový tezaurus.

Výhody využití tezauru

• Konzistence
• Kontrola synonym
• Hierarchická struktura
• Vztahy mezi pojmy

Nevýhody využití tezauru

• Obtížnější používání
• Každá databáze má svůj tezaurus, což vede k problému při vyhledávání ve více databázích současně

Klíčová slova

Klíčová slova jsou slova nebo fráze popisující obsah. Mohou být použita jako metadata nebo popisovat obrázky, textové dokumenty, databáze, záznamy a webové stránky. Uživatel může obrázky nebo textové soubory „označit“ klíčovými slovy, která jsou relevantní pro jeho obsah. Později lze tyto soubory prohledávat pomocí klíčových slov, což usnadňuje hledání souborů. Klíčová slova se používají na webu dvěma různými způsoby buď jako hledané výrazy pro vyhledávače anebo jako slova, která identifikují obsah webových stránek.

Výhody využití klíčových slov:

• Jednodušší používání
• Umožňuje vyhledávání ve více databázích současně

Nevýhody využití klíčových slov

• Problém se synonymy
• Problém s homonymy
• Má problém s různými varianty slov a zkratkami
• Problém s vyhledáváním netextových informací

Vyhledávání ve fulltextových a bibliografických databázích

Fultextové databáze

Pro vyhledávání ve fulltextových databázích se využívají specializované nástroje pro práci s fulltextem či proximitní operátory. Příkladem nástroje pro vyhledávání je Tovek Tools (umožňuje hierarchické dotazy s možností přidávání vah k termínům).

Problémy při vyhledávání ve fultextových databázích:

• Význam slov - synonymie, homonymie, polysémie
• Vztahy mezi slovy
• Různé jazyky
• Vyhledávání abstraktních konceptů (věda, informace)
• Témata složená z kombinace dvou obecných pojmů (lékař jako pacient, architektura a filosofie…)

Bibliografické databáze

Bibliografické databáze obsahují sekundární informace o dokumentech nebo jejich částech (neobsahují však plné texty dokumentů). Slouží především k získání informací o existenci, případně dostupnosti dokumentů (článků, knih atd.) na určité hledané téma. Z tohoto typu databáze získáme zejména přesnou citaci (údaje o autorovi, názvu, vydavateli atd.) hledaných dokumentů a v některých případech i abstrakt. Ze záznamů v bibliografických databázích lze vyčíst i klíčová slova vystihující téma dokumentu, která se mohou hodit při dalším vyhledávání. Příkladem takové databáze je Česká národní bibliografie anebo Bibliomedica.

Odkazy

Doporučená literatura

• PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2011. [6], 169 s. ISBN 978-80-7399-338-2.
• RECHTOŘÍK, Jaroslav. Jak zpracovat rešerši. Ostrava: Státní vědecká knihovna, 1987. 23 s. Metodické listy / St. věd. knihovna v Ostravě; č. 27/1987.
• TKAČÍKOVÁ, Daniela. Nástroje pro účinné vyhledávání informací [CD-ROM]. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2010. Požadavky na systém: Adobe Acrobat Reader. ISBN 978-80-248-2156-6. Dostupné také z: http://dspace.vsb.cz/dspace/bitstream/10084/78275/1/nastroje-pro-ucinne-vyhledavani-tkacikova.pdf.
• PIÁČEK, Jiří. Úvod do práce s elektronickými informačními zdroji: terminologie, typologie, rešerše, databáze, knihovny [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4108-5.
• KAPOUN, Pavel. Informační zdroje. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, katedra informačních a komunikačních technologií, 2013. 77 s. ISBN 978-80-7464-400-9.

Související články

• Rešeršní strategie
• Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání
• Pojednejte o bibliografických rešeršních službách a uveďte typologii rešerší.
• Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách
• Rešerše
• Zpětná vazba v rešeršních službách
• Informační požadavek
• Pojem „rešeršní systém“, jeho základní komponenty, typologie rešeršních systémů, charakteristika booleovského modelu vyhledávání bibliografických informací a jeho alternativy.
• Referenční služby
• Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu
• Informační chování při hledání informací. Jaké hlavní problémové okruhy pokrývají nejznámější modely informačního chování při hledání informací? Jaké hlavní faktory mohou ovlivňovat hledání/vyhledávání informací?
• Charakterizujte vyhledávání v rámci jednoho z následujících oborů: medicína, chemie, duševní vlastnictví, právo, competitive intelligence
• Uveďte, co je relevance, relevantní informace, jaké druhy relevance rozeznáváme? Co je pertinence a co ovlivňuje její stanovení?
• Popište detailně strukturu tezauru. Podejte přehled vztahů, jež lze definovat mezi termíny tezauru

Klíčová slova

rešeršní strategie, klíčová slova, tezaurus, fulltextové vyhledávání, bibliografické databáze, databáze, rešerše