Štěstí a well-being

Štěstí

prožitková dimenze v komplexu osobní pohody
až donedávna pojem málo přijímaný - jeho vágnost, předsudky, častost v populární literatuře

W. Wilson

1967 – psychologická charakteristika obsahu pojmu štěstí – analýza vystihujících adjektiv

šťastný člověk je:

intersexuální rozdíly nebyly zjištěny, jejich vliv nebyl významný - ale do 40 let šťastnější ženy, nad 45 let muži
blahodárně a protektivně působí sociální koheze (soudržnost, snížené sociální rozdíly)
zdá se, že souvislost mezi věkem, zdravotním stavem a osobním štěstím není tak jednoznačná
starší lidé mohou být mnohem šťastnější (reálné aspirace, menší materiální
požadavky, celková vyzrálost)
dánský paradox – na úroveň well-beingu silně působí daňová politika - lidé ztrácejí motivaci, pokud více než 50% jejich platu odchází na daně

Schwuck, Sheldon

při analýze štěstí kladou důraz na životní cíle (life goals) jako specifickou motivační proměnnou
bylo potvrzeno, že:

World Database of Happiness

1984 Světová databáze štěstí (web)
Rotterdam, R. Veenhoven
bibliografie štěstí, kroskulturální přístup (pozadí národních odlišností, adresář výzkumníků, realizované výzkumy)
R. Veenhoven - štěstí – stupeň, jímž jedince pozitivně oceňuje svůj život v jeho komplexnosti
základní charakteristika – prožitek, který se nemusí krýt s objektivními kritérii (viz např. dánský paradox)
snaha nalézt kroskulturně srovnatelné charakteristiky štěstí

3 druhy štěstí:

overall happiness (celkové)
hedonic level of affect (pozitivní emoce) – příjemné zážitky, pozitivní emoce a nálada, je třeba odlišit dlouhodobé nastavení a aktuální prožívání
contentment (spokojenost) – stupeň naplnění (současných) individuálních aspirací včetně budoucích (vykazování přiměřené aspirační úrovně)

E. Diener, Seligman

účelové koncepce a teorie – prožitku štěstí dosahujeme, pokud usilujeme o dosažení cíle (hodnoty) a tohoto cíle dosáhneme
k prožitku štěstí nestačí jen radost a úspěch, pozitivní emoce – je potřeba zažít i protipól – zklamání, ztrátu apod., jinak není prožitek štěstí úplný
štěstí jako vedlejší produkt činnosti – aktivita sama je významnějším zdrojem uspokojení než samotné dosažení cíle
top-down teorie - zdůrazňuje význam osobnostních charakteristik při prožívání štěstí, obecné tendence nějak prožívat svět, bottom - up teorie - prožitek štěstí jako výsledek souhrnu řady po sobě jdoucích pozitivních příhod a událostí
asocianistické – člověk může své emoce záměrně vést pozitivním směrem, systematicky – rozvíjení pozitivního myšlení
úroveň štěstí záleží na výsledku srovnávání standardní, obvyklé úrovně štěstí a aktuálně prožívané úrovně – pokud je výledek záporný, dostavuje se prožitek ne-štěstí a nepohody

Prediktorem dlouhodobého pocitu štěstí

Další studie:

World Value Survey
World Cities (spokojenost z hlediska cizinců pobývajících v různých městech světa)
Human Development Index (pod OSN) - celkem asi 27 kritérií, každý rok přiděluje HDI rank, tedy umístění, srovnání jednotlivých zemí, za rok 2003 ČR rank 32 (vyšší střední průměr), Norsko 1, Švédsko 3, Holandsko 5, Belgie 6, USA 7, Kanada 8, Kambodža 130, Angola 164

M. Seligman – studium na animálních modelech (krysy)

původně studium naučené bezmocnosti (stav nulové motivace, kdy ani změněné
podmínky, které by umožňovaly dosažení cíle, nevedou k aktivitě)
u lidí je naučená bezmocnost spojena s připisováním příčin významným situacím a událostem
podobně již atribuční teorie, Heider, Kelley
3 bipolární atribuční dimenze:

nejhorší kombinací vnitřní okolnosti (nevhodné osobnostní předpoklady),
relativně stálý, dlouhodobý ráz (nemá to konce), univerzální, globální povaha (ovlivňuje to více životních oblastí najednou = depresivní atribuční styl)
myšlenka cíleného výcviku člověka v dovednostech konstruktivního zvládání stresu

naučený optimismus

vychází z modelu ABCDE – přechod, restrukturalizace nepříjemného do zpracovatelné a přijatelné podoby
adversity - nepříjemná událost, nepříznivé prožitky
beliefs - přesvědčení s tím spojená
consequences - následky A a B
disputation - hádání se o A, B i C, realistický pohled na skutečný význam A
energization - navázání potřebnou energizací, optimismem

C. L. Keyesová

B. Frey, S. Stutzer

zpochybňují pozitivní korelaci mezi příjmem a well-beingem – důležité je především hodnocení relativního příjmu než jeho absolutní výše
inflace výrazně ovlivňuje well-being
prožitek well being přímo souvisí s procedural utility, tedy jak vnímáme a hodnotíme vlastní možnosti
vnímaná práva k účasti na moci – prožitek kontroly moci a sebeurčení je
významnější než faktická participace na moci
s vyšší úrovní SES i vyšší úroveň well being