Hieroglyfy

Hieroglyfické písmo je systém, který byl s určitými modifikacemi používán k zápisu jazyka po celou dobu staroegyptských dějin. Samotný termín „hieroglyfy“ pochází z řečtiny a znamená „posvátné znaky“. Tento výklad převzali Řekové přímo z Egypta, neboť Egypťané sami nazývali hieroglyfy medu nečer – ,,slova bohů“. V jejich představách písmo totiž pocházelo přímo od bohů a bylo protkané magickou mocí. Znaky hieroglyfického písma mohly dokonce v určitých případech ožívat, proto byly na některých nápisech úmyslně poškozovány nebo ničeny. První doklady hieroglyfického písma se dochovaly z hrobky U-J v Abydu ze závěru nakkádské kultury, nicméně je možné, že na jiných lokalitách či v dobách o něco dřívějších se psalo na méně trvanlivé materiály, které se nedochovaly (např. palmové listy v Bútó).

Základní principy hieroglyfického písma

Hieroglyfické písmo má několik typů znaků – fonogramy, logogramy a determinativy. Fonogramy jsou znaky, které zapisují zvukovou hodnotu jazyka, a lze je dále rozdělit na jedno-, dvou- a trojkonsonantní, podle toho, kolik hlásek zapisují. Vždy se jedná o konsonanty či polokonsonanty, neboť vokály hieroglyfické písmo nezapisuje. Logogramy jsou znaky, které zapisují celá slova, a to buď ikonicky, symbolicky nebo pomocí „rébusu“, založeného často na zvukové podobě slov. Posledním typem znaků jsou tzv. determinativy, znaky, které se nečtou, ale pomáhají blíže určit význam slov a dělí je do různých kategorií. Hieroglyfické písmo může být zapsáno ve sloupcích i v řádcích. Je-li zapsáno ve sloupcích, čte se vždy shora dolů, v případě řádků jsou možné oba směry, přičemž hieroglyfy, zobrazující živé bytosti, jsou vždy otočeny čelem k začátku textu.

Užívání hieroglyfů

Jedná se o písmo, které bylo určeno především k monumentálním účelům, tedy se v něm objevují nápisy např. na chrámových zdech či stěnách hrobek. Na papyry se většinou psalo o něco jednodušším písmem hieratickým, později pak démotickým, ovšem najdou se výjimky, psané i na papyrech v hieroglyfech, především se jedná o náboženské texty. Poslední hieroglyfický nápis je datován do 24. 8. 394 n.l. a nachází se v Isidině chrámu na ostrově Filae.