Knižní trh

Knižní trh tvoří tři složky. Nakladatelství, knižní distributor (dodavatel, velkoobchod) a knihkupectví. K nim by měla patřit i tiskárna, ale ta nemá pro akvizici dokumentů význam.

Domácí knižní trh

Český knižní trh patří mezi střední trhy. Jeho velikost se určuje podle počtu obyvatel. Má tedy kolem 10 mil. potenciálních čtenářů. Po roce 1989 se zásadně knižní trh změnil. Proměnila se zejména nakladatelská sféra v ČR. Dříve existovalo jen něco málo přes 16 poměrně velkých státních nakladatelství. Nyní je odhadem asi 4840 firem. Evidence na Ministerstvu kultury se již neprovádí a agentura ISBN neeviduje všechna nakladatelství. Vychází více titulů, ale v mnohem menším nákladu. Poslední tři roky se počet titulů pohybuje kolem 18 000. Náklad se pohybuje v rozmezí 3 500-5 000 výtisků. Nejnižší náklad má u nás básnický debut – do 200 výtisků a bestselerový autor a jeho román 30 000 – 60 000 výtisků. Po roce 1990 přestali čeští nakladatelé uvádět data o nákladech svých publikací. Překlady tvoří asi třetinu produkce. Nejvíce se překládá z angličtiny, němčiny, s velkým odstupem následuje francouzština a v současné době se zvyšuje počet publikací přeložených z ruštiny. Došlo i ke změnám v obsahové struktuře knižní produkce. Zejména jsou vydávány beletrie, literatura faktu, historické a životopisné knihy. Následují společenské vědy, ekonomika, právo, přírodní vědy matematika. Zvyšuje se dovoz i vývoz publikací. Výrazně se zvýšila i cena knihy. V České republice platily pevné ceny od dvacátých let 20. století do roku 1990. Nyní většina knihkupců dodržuje tzv. doporučené slevy stanovené nakladatelem. Lze však zakoupit se slevou knihy prodávané na akcích). Zlevňovat lze knihy i pomocí různých výhod (např. slevy pro studenty, knihovny, důchodce, stálé zákazníky, na veletrzích). Také knihy zakoupené v internetových knihkupectvích jsou levnější. (Pistorius) Od roku 2010 lze sledovat i na českém knižním trhu nárůst vydávání e-knih. Nakladatelé si uvědomují, že tento způsob vydávání nelze opominout. I čtenáři začali vyhledávat elektronickou formu knihy. Výhody těchto knih jsou velké. Můžete mít až tisíc titulů ve čtečce, nakoupit se dají kdykoli, po zaplacení je možno rychle stáhnout, jsou levnější než tištěné knihy, elektronický inkoust ve čtečkách neunavuje oči. Vývoj čteček je velmi rychlý a firmy se předhánějí v nabídkách služeb: např.: mluvený text, zvětšování písma, barevné obrázky atd.

Nakladatelství

Instituce, která vydává dokumenty, zajišťuje finanční prostředky a odpovídá za jazykovou, odbornou a výtvarnou úroveň dokumentů. V některých případech nakladatelství dokumenty též distribuují a prodávají. Přesto, že cena knihy je v nakladatelství příznivější, knihovny zde nakupují méně často. Knihovna se svým minimálním počtem odebíraných výtisků není pro nakladatele příliš lukrativním zákazníkem. Také nakladatel předpokládá, že čtenář knihu v knihovně přečte, aniž si jí koupí. V některých případech se však přímý nákup u nakladatele vyplatí. A to nejen knihovnám, ale také nakladatelům. V případě rozsáhlých děl, vydávaných na pokračování s určitým časovým odstupem (většinou se jedná o díla encyklopedická), potřebuje mít nakladatel předem jistotu určitého množství odebraných výtisků. Přijímá proto přímé objednávky na jednotlivé svazky, poskytuje slevu na zakoupení všech svazků, nebo záruku na stálou cenu bez ohledu na inflaci a podobně. Akviziční pracovník si takto zajistí kompletní dílo za výhodných podmínek. Přímý způsob prodeje praktikuje v tomto případě nakladatel obvykle raději, než prodej prostřednictvím distributora nebo knihkupce. Nakladatelé, kteří se zabývají vydáváním úzce zaměřených specializovaných titulů, nemají pro své produkty rozsáhlý počet odběratelů z řad knihkupců a knižních distributorů. Proto vyhledávají odběratele přímé, včetně knihoven. Malá nakladatelství nemají širokou distribuci, jejich knihy nejsou běžně k dostání v knihkupectvích. Proto knihovnám leckdy nezbývá jiný způsob získání titulů než přímo od nakladatele. Pokud nakladatelství přichází na trh s novým dalším vydáním publikace, přičemž výtisky původního vydání má stále na skladě, snaží se starší výtisky prodat. Stejně tak v případě dokumentů obsahově zastaralých. Knihovny pak mohou využít výrazné cenové slevy, které nakladatel na tyto tituly poskytuje. Zde je však potřeba zvážit obsahovou vhodnost knihy, akviziční pracovník musí mít stále na paměti profil knihovny a potřeby čtenářů. Kde lze najít seznam nakladatelů ne internetu: Nejobsáhlejší přehled nakladatelů najdete v Almanachu Labyrint (www.almanachlabyrint.cz ).

Knižní distributor

Knižní distributor (nebo také knižní velkoobchod) zprostředkovává pohyb knih od nakladatele ke knihkupci, někdy i k cílovému zákazníkovi. V České republice je výhodné využít českých distributorů (dodavatelů) k nákupu zahraniční literatury. Při výběru dodavatele je nutno nejen přihlédnout k cenám za publikace, ale především zvažovat spolehlivost firmy, dodací lhůty, šíři sortimentu a nabídku služeb.Důležité je poradit se s kolegy v jiných knihovnách. Hlavním důvodem pro využívání služeb dodavatele je úspora administrativy. Akviziční pracovník nekontaktuje více nakladatelství, nevyřizuje celní formality a bankovní poplatky Distributoři nejen knihy prodávají, ale zejména nabízejí různé služby. Poskytují periodické informace o nových přírůstcích na lístcích nebo na disketách či online přístup k databázi nakladatele a poskytují též kompletní katalog svých zásob. Online přístup umožňuje nejen vyhledávání, ale i tvorbu objednávky, její odeslání e-mailem. Celý proces akvizice se tímto způsobem zrychlí, ale také zlevní. U distributorů zejména nakupujeme zahraniční literaturu a téměř výhradně periodika. Někteří distributoři vystaví tzv. pro forma fakturu, která vás informuje o ceně objednaných dokumentů. Někteří vyžadují zaplatit požadovanou objednávku předem, akviziční pracovník pak musí bedlivě hlídat dodání dokumentu, a pokud není včas dodán, požadovat vrácení finančního obnosu. Distributoři časopisů zveřejňují publikované časopisy s ceníky. Sledují dodávání jednotlivých čísel, zařizují urgence a celní poplatky. Je úkolem knihovny vybrat vhodného dodavatele, který nabízí nejen přijatelné ceny (pozor na skryté náklady), ale také služby (např. hlídání dodávky atd.). V současné době jsou preferovány služby spojené se zpřístupňováním plných textů časopisů na internetu. Tištěný časopis spolu s jeho plnotextovou formou na Internetu je výhodným zdrojem akvizice, zejména pro knihovny, které slouží komplexu ústavů (ČAV nebo univerzita). Uživatelé pak mají přístup ke svému časopisu ze své pracovny či domova 7 dní v týdnu a 24 hodin denně, bez ohledu na otvírací dobu knihovny. U kmenových časopisů knihovního jádra nespoléháme však pouze na jeho elektronickou podobu, ale z archivních důvodů objednáme ještě tištěnou variantu. Přehled českých časopisů je na stránkách Unie vydavatelů , kde najdete statistické údaje o vydávání periodik a hodnocení prodeje a výsledky ankety Časopis roku.

Knihkupectví

Knihovny obvykle spolupracují se stálým okruhem knihkupců. Na malých městech je to jedna prodejna, která knihovně nabízí novinky, ale také obstará knihy, které nemá na skladě. Některá knihkupectví poskytují knihovnám slevy. Platí se buďto hotově (na paragon) nebo fakturou (bezhotovostně).

Internetová knihkupectví

V současné době se knihovny začínají obracet se svými požadavky na internetová knihkupectví. Internetové knihkupectví může být provozováno samostatně (výhradně na Internetu) nebo jako doplněk ke kamennému knihkupectví např. Daemon.cz či k nakladatelství nebo distribuci. Internetová knihkupectví se mohou odlišovat oborově, nebo mohou nabízet knižní produkci jen některých nakladatelství. Velká internetová knihkupectví jsou zaměřena všeobecně, čili zde zákazník může na jednom místě uspokojit své různorodé kulturní a informační potřeby.

Přednosti a zápory internetových knihkupectví: Internetová knihkupectví jsou zdrojem akvizice zejména knihoven, v jejichž okolí klasické knihkupectví není. Akvizitér má možnost sledovat informace o nových knihách, zkontrolovat objednávku na duplicitu a jednoduše knihy objednat. Virtuální obchod nezaměstnává velké množství profesionálních knihkupců, ale vesměs pouze skladové pracovníky na balení a odesílání publikací. Neplatí nájem ani drahé vybavení prodejen. Proto se v internetových knihkupectvích publikace prodávají za nižší cenu, než za jakou jsou nabízeny v klasickém knihkupectví. Navíc se ale zaplatí poštovné a balné a tak je samozřejmé, že tento způsob nákupu se vyplácí pouze u většího počtu objednaných publikací. Kvalitní internetová knihkupectví umožňují vícehlediskové vyhledávání publikace. Zároveň je však možné pouze celou nabídku prohlížet a číst si podrobné anotace nebo recenze. Obvykle tento text provází kopie obálky publikace. Někteří zákazníci však postrádají při tomto způsobu prodeje fyzický kontakt s knihou a zcela jedinečnou atmosféru kamenného knihkupectví. Je však třeba počítat i se složitějšími postupy při reklamaci vadných výtisků a s negativy Internetu samotného – nesolidností

nabídek, pomíjivostí stránek a institucí, které je prezentují.

<ref>PISTORIUS, Vladimír. Jak se dělá kniha: příručka pro nakladatele. Příbram, 2011, 280 s.>