Psychika, její dimenze, formy a funkce.
PSYCHIKA
- nejzákladnější a nejobecnější psychologický pojem
- odvozeno z řeckého psýché - duše
- definice
- "Psychika je souhrn duševních jevů během celého lidského života"
- "Psychika je funkce (projev) činnosti nervové soustavy člověka, zejména CNS"
- u člověka pozorujeme jevy:
- Fyziologické - jednání, trávení, dýchání, pohyb
- Psychické - myšlení, rozhodování, city, jednání
- často tyto jevy nelze přesně odlišit - psychické jevy provázejí fyziologické reakce a opačně
- jednota prožívání a chování vyjadřuje jednotu psychologických a biologických projevů individua a je podstatným znakem psychiky
CHÁPÁNÍ PSYCHIKY
- synonymum k pojmu psychika používají neurologové nebo biologicky orientovaní psychologové pojem mysl (mind)
- s důrazem na těsnou provázanost nervových a mentálních dějů
- ve filozofii či náboženství nejčastěji užíván pojem duše
- dalším významným pojmem je duch, který označuje spirituální dimenzi lidské psychiky
- osobnost je pojmem, kterým označujeme individuální utváření lidské psychiky
- psychika různě chápána v minulosti
- duše (Aristoteles)
- vědomí neboli vnitřní zkušenost (Descartes, Wundt, James, psychoanalýza)
- subjektivní zkušenosti (Titchener)
- chování (behaviorismus)
- prožívání (Stern)
DIMENZE PSYCHIKY
PROŽÍVÁNÍ
- sled uvědomovaných psychických zážitků (obsahů)
- nepřetržitý tok psychických zážitků (obsahů), který probíhá při různých stupních jasnosti vědomí
- v historii ztotožňováno s vědomím
- W. James při hodnocení prožívání užíval pojem vědomí
- probíhá při různých stupních vědomí
- psychický zážitek tři stránky - v určitých situacích může některá vystupovat do popředí
- poznávací
- citové
- motivační
- předmětem prožívání může být vnější svět, stav vlastního těla i vlastní mysli
- důležitá dimenze času
- minulost
- přítomnost
- budoucnost (potřeba otevřené budoucnosti, životní perspektivy)
- dimenze prožívání ovlivňuje procesy
- příjmu
- zpracování
- ukládání informací
CHOVÁNÍ
- jakákoli lidská aktivita, kterou lze pozorovat, zaznamenávat nebo měřit
- behaviorismus zkoumal chování ve vztahu k vnějším podnětům, zaměřoval se na reakce na různé podnětové situace
- dělení chování
- volní (úmyslné, záměrné) = aktivita, která směřuje k určitému cíli, je řízena vědomou intencí, záměrem
- mimovolní (bezděčné) = vrozené formy chování jako jsou nepodmíněné reflexy (slintání) nebo instinktivní projevy (vrozené automatismy)
- Tolman rozlišil:
- molekulární = jednoduché, fyziologické projevy (změna krevního tlak, tepu,...)
- molární = účelná behaviorální struktura, pozorovatelný pouhým okem
- ještě se dělí chování také:
- verbální - řeč, především obsahová a významová stránka
- neverbální
VĚDOMÍ
- filozofické vymezení vědomí, problém vztahu mysli a těla
- dualismus (Descartes)
- monismus (Spinoza)
- spojitý proud psychických zážitků bez ostrých přerušení
- základním předpokladem
- bdělost (vigilance)
- jasnost (lucidita)
Psychologické zkoumání vědomí
- hlavní výzkumná metoda = introspekce (Wundt)
- behaviorismus
- Watson, Pavlov - zkoumání vědomí nevědecké
- Skinner - zkoumání vědomí epifenomén (vedlejší nepodstatná okolnost) mozkové aktivity
- humanistická a kognitivní psychologie
- rozhodující obrat v psychologickém přístupu vědomí v 60. letech 20. století
- James - vědomí spojitý proud psychických zážitků
Funkce vědomí podle Kihlstorma
- sledování (monitoring) sebe sama a okolního prostředí
- ovládání (controlling) sebe sama a okolního prostředí
NEVĚDOMÍ
- souhrn psychických obsahů a procesů, které probíhají mimo vědomí, ale přesto mohou ovlivňovat chování a prožívání
- Psychoanalýza - Freud, Jung
- Assagioli (vajíčkový model nevědomí)
- Toman
- osobní nevědomí = úhrn oněch zkušeností a vzpomínek na uspokojení motivů, které nebyly od určitého okamžiku ve vývoji dotyčné osoby k dispozici nebo byly k dispozici jen při následném trestu a proto byly potlačeny
- familiární (rodinné) nevědomí = úhrn oněch nevědomých přání a tendencí, které byly přinejmenším zčásti převzaty (prostřednictvím identifikace a introjekce) od rodičů a jiných příslušníků rodiny
FUNKCE PSYCHIKY
- poznávací - shromažďování, třídění, ukládání a znovu vybavování
- regulační - zajišťuje přiměřenost lidského chování, prožívání a jednání
- obranná - zajišťuje obranu před desintegrací osobnosti a dezorganizací lidského chování a jednání
FORMY PSYCHIKY
Psychické procesy
- vedou ke vzniku psychického obsahu, př.: proces představování vede ke vzniku představ
- jsou velmi rychlé a proměnlivé
Kognitivní
- rozhodování, usuzování, plánování, řešení problémů
- řadí se sem senzorické procesy, vnímání, učení, paměť, imaginace, myšlení
- získávání informací o světě kolem nás, o nás samých, o naší orientaci ve světě, informace o informacích
- kognitivní procesy
- nižší - čití a vnímání
- přechodné je představivost
- vyšší - myšlení a řeč
- funkce zajišťována pamětí a pozorností a motivační bází osobnosti
Emocionální
- vedou ke vzniku emocí, jejichž subjektivní prožitkovou komponentu označujeme jako cit, radost, smutek, zlost, hněv, překvapení,...
- mají blízko k motivaci
- dodávají nespecifickou energii a nespecifické hodnocení (libost-nelibost)
- emocionální procesy jsou subjektivní doprovodné složky obsahu vědomí
- vyjádření vztahu subjektu k podnětům
- klasifikace
- city
- nálady
- afekty
- vášně
Motivační
- duševní síly, které aktivizují a usměrňují chování
Volní
PSYCHICKÉ STAVY
- relativně stabilní psychické obsahy
- tvoří pozadí psychických procesů a obsahů
- dělení
- dočasné - dobrá x špatná nálada, únava, ospalost,...
- trvalé - stálé charakteristiky psychického dění
PSYCHICKÉ DISPOZICE
- temperament
- schopnosti
- volní
- vlastnosti
- postoje
ZDROJE
Plháková, A. (2005). Učebnice obecné psychologie (Vydání 1.). Praha: Academia.
Vypracované otázky od Jany Dlouhé