Vizualizace informací

Vizualizace informací (InfoVis) je proces založený na zpracování velkého množství abstraktních [1] dat do grafické podoby tak, aby byly srozumitelné, zapamatovatelné a lehce komunikovatelné a nabízely vhled do zkoumané problematiky. Využívá percepčních schopností lidského oka k vytvoření intuitivního porozumění zobrazeným informacím.[2]

Při vizualizaci informací jsou využívány postupy a znalosti z řady oborů včetně počítačových věd, psychologie, grafického designu, HCI (interakce člověk-počítač) a byznysu. Využívá se mimo jiné ve vědeckém výzkumu, digitálních knihovnách, muzejích a k dobývání dat z databází, zpracování dat z průzkumů, analýze finančních dat i k rozhodování v podnikové a veřejné sféře.[2]

Související termíny

Vizualizace obecně je disciplína, která zobrazuje data za účelem posílení kognitivních schopností. Dále se dělí na vizualizaci vědeckých dat, vizualizaci informací a vizuální analytiku.[3]

Vizualizace dat a vizualizace informací se často zaměňují. Například TDKIV (Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy) je považuje za ekvivalentní pojmy. Rozdíl spočívá především v charakteru vstupních dat.[1]

Vizualizace vědeckých dat se zabývá trojrozměrnými fyzickými objekty (např. data v medicíně a biologii). [3]

Vizualizace informací pracuje s abstraktními daty, t.j. s daty nečíselnými a neprostorovými (např. text, sítě)[3] a pomocí multivariační analýzy i s daty s třemi a více proměnnými. [4]

Vizuální analytika využívá interaktivního vizuálního rozhraní k podpoře analytického uvažování uživatele.[3]

Můžeme se setkat i s pojmem vizualicace znalostí a i zde terminologie není konzistentní, problém spočívá v úzké provázanosti pojmů data, informace a znalost. Může se jednat a další stupeň abstrakce nebo označovat nezbytnost předešlých znalostí pro správné pochopení některých vizualizací. Znalosti tak jsou zároveň jedním z vstupů i hlavním výstupem znalostní vizualizace. [5]

Zásady vizualizace informací

Americký statistik Edward Tufte se ve své práci věnuje zásadám, pomocí kterých je možné dosáhnout grafické excelence, která spočívá v jednoznačném, věrném a efektivním prezentování komplexních informací. Lze jí dosáhnout pomocí grafické integrity, jednoduchého designu a nahuštění dat (data density). Vizualizace by nikdy neměla data zkreslovat (lie factor), ani obsahovat rozptylující redundantní prvky. Každý zobrazený prvek by měl být nositelem kritické informace a prezentován maximálně jasně a stručně (data-ink ratio). [4]

Navzdory zásadě jednoduchého designu, v některých situacích může být užitečné zahrnovat i dekorativní prvky, které vzbuzují zájem a napomáhají zapomatovatelnsti prezentovaných informací. [4]

Typy vizualizace informací

Dendrogram z knihy Charlese Darwina O původu druhů

Isabel Meirelles dělí informační vizualizace dle typu vizualizované struktury:

Hierarchické struktury = schématické řazení dat do skupin a podskupin na základě jejich vzájemného vztahu [6]

  • kladogramy, dendrogramy, stromové mapy, rodokmeny, pyramidy,...
Vizualizace sociální sítě

Relační struktury = vizualizace vzájemného propojení jednotlivých prvků s důrazem na systémy, které vytvářejí [6]

  • matice, síťové diagramy,...

Časové struktury = zobrazení procesu plynutí času pomocí pohybu v prostoru nebo souslednosti významných událostí [6]

  • časové osy, grafy závislosti na čase, vývojový diagram (flowchart), animace grafů,...

Prostorové struktury = zachycení vzájemné pozice relevantních objektů v prostoru [6]

  • kartografické mapy, tématické mapy,...
Word Cloud otevřených odpovědí uživatelů Wikipedie v dotazníků v roce 2012

Časovo-prostorové struktury = zobrazení časových procesů současně s prostorem, na který se vážou [6]

  • meteorologické mapy, mapa časových pásem, animované mapy, vizualizace mozkové aktivity,...

Textové struktury = užití metod dobývání dat (data mining) a textové analýzy k vizualizaci lingvistických dat v digitálních dokumentech (od literatury po tweety) [6]

  • pojmové mapy, slovní mraky (word clouds), frázové sítě (phrase nets),...


Infografiky jsou populárním zbůsobem vizualizace informací, které spojují vizualizaci dat s ilustracemi a textem za účelem obeznámení čtenáře s problematikou poutavým, srozumitelným a zapamatovatelným způsobem. [1]

Vývoj vizualizace informací

Vývojový diagram Charlese Minrada z roku 1869 zobrazující Napoleonovo neúspěšné tažení do Ruska v roce 1812

Lidé vizualizují informace už po mnoho staletí, za nejstarší typ vizualizace se považují mapy, které se začaly užívat už v antice. K významnému rozmachu dochází v 18. století, kdy William Playfair vynalezl nové typy grafů, zejména spojnicový, sloupcový a kruhový, a pokračuje v 19.století s výrazným nárustem počtu vizualizací statistických dat a tématických map. K dalšímu prudkému rozvoji vizualizace dochází až v druhé polovině 20.století v souvislosti s rozvojem počítačů a zejména počítačové grafiky. V současnosti vizualizace těží z obrovského množství dostupných dat (big data), zároveň to je ale i její největší výzva. [1] Vizualizace informací je dynamickým a rychle se rozvíjejícím oborem, jehož popularita roste. S výhledem do budoucnosti je však potřeba se ve výzkumu důkladněji věnovat evaluaci percepce různých druhů vizualizací. [7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 PLANKOVÁ, Radka. Vizualizace jako metoda prezentace dat [online]. Praha, 2017 [cit. 2018-11-18]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/163613. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Dita Malečková.
  2. ↑ 2,0 2,1 ORKODASHVILI, Mariam. Information visualization. Salem Press Encyclopedia[online]. 2013 [cit. 2018-11-12].
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 LU, Min, Siming CHEN, Chufan LAI, Lijing LIN a Xiaoru YUAN. Frontier of Information Visualization and Visual Analytics in 2016. Journal of Visualization [online]. 2017, 20(4) [cit. 2018-11-15]. DOI: 10.1007/s12650-017-0431-9. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/s12650-017-0431-9.
  4. ↑ 4,0 4,1 4,2 CHEN, Hsuanwei Michelle. INFORMATION VISUALIZATION. Library Technology Reports [online]. 2017, 53(3), 1-33 [cit. 2018-11-15]. DOI: 10.5860/ltr.53n3. ISSN 00242586.
  5. ↑ CHEN, Min, David EBERT, Hans HAGEN, et al. Data, Information, and Knowledge in Visualization. IEEE Computer Graphics and Applications [online]. 2009, 29(1), 12-19 [cit. 2018-11-16]. DOI: 10.1109/MCG.2009.6. ISSN 0272-1716. Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/document/4736452/.
  6. ↑ 6,0 6,1 6,2 6,3 6,4 6,5 MEIRELLES, Isabel. Design for information: an introduction to the histories, theories, and best practices behind effective information visualizations. Rockport Publishers, 2013. ISBN 9781592538065.
  7. ↑ MCNABB, Liam a Robert S. LARAMEE. Survey of Surveys (SoS) - Mapping The Landscape of Survey Papers in Information Visualization [online]. Computer Graphics Forum. 2017, 36(3), 589-617 [cit. 2018-12-06]. DOI: 10.1111/cgf.13212. ISSN 01677055. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/cgf.13212.

Použitá literatura

  • TUFTE, Edward R. The Visual Display of Quantitative Information. 2nd ed. Cheshire: Graphics Press, 2001. ISBN 0-9613921-4-2.

Související články

Klíčová slova

informace, data, mapy, grafy, design

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vizualizace_informací&oldid=56928“